Jarmila Novotná – soprán, Vídeňská filharmonie, Orchestr MET, Victor Orchestra, Arturo Toscanini, Paul Breisach, Bruno Walter, Alfred Wallenstein, ad. – dirigenti. Text: A, Č. Nahráno: 1930–1956. Vydáno: 2014. TT: 79:02. ADD. 1 CD Supraphon SU 4158-2.
Devátého února letošního roku uplynulo dvacet let od odchodu jednoho z nejkrásnějších českých hlasů, kterému se obdivoval celý svět. Sopranistka Jarmila Novotná si získávala obdivovatele křišťálovým témbrem, dokonalou technikou, díky níž zvládala široký repertoár od Cherubína (Le nozze di Figaro) přes Offenbachovu Olympii k Tosce, a oslnivým jevištním zjevem. Ze světových scén, na nichž zářila, jmenujme alespoň Vídeň (sólistka v letech 1933–1939), Metropolitní operu (angažmá od roku 1940 do 1956), poté Salcburk, opět Vídeň, Paříž. Vydavatelství Supraphon na umění Jarmily Novotné nezapomíná upozorňovat. Před deseti lety tak učinilo atraktivním DVD Jarmila Novotná: A Star Of The Metropolitan Opera, které nabízelo posluchačům digitálně remasterovanou nahrávku lidových písní za doprovodu Jana Masaryka, výběr světových operních árií a dva filmové dokumenty o zpěvaččině životě a kariéře. Nyní přichází s CD Opera Recital, na němž nalezne průměrně zanícený posluchač nejznámější árie z Figarovy svatby, Dona Giovanniho, Hoffmanových povídek a Traviaty. Nadprůměrně zanícený posluchač, který už vlastní zmíněné DVD, ale po poslechu tohoto alba nejspíš nebude potěšen, neboť zjistí, že mu nepřináší téměř nic nového. Tytéž árie, které zdobí DVD, tvoří většinu alba Opera Recital, přičemž kromě těchto tracků obsahuje album Una voce poco fa v češtině (z československého filmu Skřivánčí píseň z roku 1933, Novotná v něm hrála a zpívala slavnou pěvkyni Máju Zemanovou) a tři české árie – Mařenčin Ach, jaký žal, Hajej, můj andílku z Hubičky a Rusalčinu árii o měsíčku. Na jedné straně tedy velká radost, že Supraphon o odkaz Jarmily Novotné pečuje, na druhé straně přání, aby k tomu do budoucna přibylo víc chuti, originality a možná i prostředků.
Psáno pro: HARMONIE 2014/03
