Jason Moran – piano, Tarus Mateen – kontrabas, Nasheet Waits – bicí. Nahráno: Avatar Studios, New York. Vydáno 2010. TT: 64:20. 1 CD Blue Note 509994 57186 2 5 (distribuce EMI).
Mladý americký klavírista Jason Moran na sebe poprvé upozornil v roce 1999 debutovým albem Soundtrack to Human Motion . Svým nebývale vyzrálým stylem (tehdy měl jen 24 let) působil jako zjevení a mnozí kritici ho řadili mezi největší naděje jazzu. Následovala angažmá v kvartetu Charlese Lloyda (který svého času zviditelnil i Brada Mehldaua) či po boku černé divy Cassandry Wilson. Jeho vlastní trio Bandwagon spolutvoří Tarus Mateen na kontrabas a Nasheet Waits na bicí. Symbolický název aktuálního alba Ten uzavírá první dekádu existence této kapely.
Umělecký rozměr Jasona Morana překračuje dimenzi jazzového pianisty. Moran je intelektuál, který reflektuje kořeny černé kultury, obdivuje Jeana Michela Basquiata, či rozvíjí odkaz Thelonia Monka. Právě Monk je klíčovou osou Moranova hudebního světonázoru. Nejde ani tak o přímé imitování a aplikování jeho typických riffů, či „nervózního“ frázování, kterému se Moran vyhýbá. Jde o jistou filozofickou nadstavbu, která je zakódována do hudební struktury. Moranova hra do sebe nabaluje prvky od zemitého blues, přes stride piano, bebop až po freejazz. Dokáže být spontánní, živelný, ale zároveň hrát jen to podstatné, zbavené nadbytečného balastu či lyrismu. Moran zní přirozeně signifikantně, bez jakékoliv křečovité snahy odlišit se.
Album Ten je tak trochu rekapitulací dosavadní Moranovy tvorby. Obsahuje některé kompozice odkazující na předcházející nahrávky (Gangsterism over 10 years ), na Moranovu práci pro balet (Pas De Deux – Lines Balet ) a několik coverů (Monk, Bernstein). Přibližně třetina času se nese v baladickém duchu, ve kterém vynikne Moranova úspornost a delikátní časoprostorové uspořádání hry (Study no. 6 ). V rychlejších kusech dokonale využívá kompaktnosti a empatie svého tria. Spontánně mění metrum, formu, timing, přechází z precizního swingování do free hraní a naopak.
Jason Moran přerostl status velké naděje jazzu. Dnes už je jeho významným hlasem. Hlasem, který zdůrazňuje černý původ jazzu, což je při jeho dnešní diverzitě neocenitelná úloha. Moran to zvládá úplně přirozeně, bez jakéhokoliv utilitarismu a na té nejvyšší umělecké úrovni.
Body: 4 z 6
