Od jakékoliv skladby obou autorů lze čekat když ne nadprůměr, pak zcela určitě přinejmenším řemeslně dobře odvedenou práci. V tomto případě se jedná o nadstandard s výraznými melodiemi, občas zajímavými harmonickými postupy a v případě Bendovy lamentace i atypickým skladebným řešením daným mimohudebním námětem a bohatě propracovanými afekty. Jiří Antonín Benda (1722-1795) ji zkomponoval na sklonku svého života (1792), s velkou nostalgií a smutkem, že už „jaro života pominulo“ a že už nemá sílu k vytvoření všeho, co by ještě chtěl. Původní sopránovou kantátu adaptoval Christian Benda pro cello a sám se coby výborný violoncellista ujal interpretace sólového partu. Ostatní dva sólisté odvedli profesionálně velmi odpovědnou práci. Violový koncert byl pro Josefa Suka lahůdkou, kterou si s noblesou skutečného mistra řádně vychutnal. Škoda, že sólo v Houslovém koncertu přenechal Ariane Pfister, dceři houslistky Loly Bendové, která k němu zkomponovala kadenci. Bohužel nedosahuje tónových kvalit Josefa Suka. Deska má sice překvapivě krátkou stopáž, nicméně ucho i srdce posluchače rozhodně potěší.
Vydavatel: Naxos / Classic
Stopáž: 53:24
Nahráli: Josef Suk – viola, Ariane Pfister – housle, Christian Benda – violoncello, Sukův komorní orchestr, Pražský komorní orchestr, Christian Benda
Body: 4 z 6
