Když se mi dostalo do ruky loňské CD s Bachovými sólovými kantátami, Thomase Quasthoffa jsem už znala z nahrávek písňového a operního repertoáru 19. století (včetně Wagnera) i skladeb Händelových a lipského kantora, navíc jsem si před deseti lety vychutnala jeho mahlerovské vystoupení v Brně. Očekávaně známý projev pro mě přesto znamenal další obohacení. Thomas Quasthoff je majitelem hlasu mimořádných kvalit jak technických, tak výrazových. S Bachem má tento pěvec zkušenost od dětství, jako třináctiletý začal zpívat v chrámovém sboru v rodném Hildesheimu. Pro tuto nahrávku si Quasthoff vybral tři kantáty, s nimiž vystupoval jak v Evropě, tak v Americe. Dokonale v nich předvádí svůj basbaryton syté mužné barvy, který je sice v některých rychlejších pasážích poněkud těžší, ale dokonale dynamicky ovládaný. Každou skladbu zpívá jinak, takže jeho přednes není mechanicky uplatňovanou manýrou historicky poučené interpretace. Vyniká klidem, soustředěností, dokonce neváhám říci pokorou a hlubokým vhledem do textu (snad i díky svému postižení). To vše jím zvolené skladby vyžadují, texty všech kantát hledají z únavy světským putováním úlevné spočinutí ve smrti. Vrcholem CD je kantáta Ich habe genug se známou árií, v níž pěvec i na ploše téměř deseti minut dokáže udržet závratné napětí. Berlínští barokní sólisté , komorní ansámbl Berlínských filharmoniků , který se pod vedením houslisty Rainera Kussmaula specializuje na starou hudbu (téměř s obavami uvádí, že sice hraje na staré nástroje, ale modernizované), doprovází pěvce citlivě a stylově, opět bez manýrovitého přehánění. Výsledkem je působivá nahrávka s katarzním účinkem, kterou lze jednoznačně doporučit.
Vydavatel: Deutsche Grammophon/Universal Music
Stopáž: 50:05
Body: 5 z 6
