Ilya Grubert – housle , Alena Cherny – klavír . Text: N, A. Nahráno: 5/2010, Radiostudio Zurich. Vydáno: 2010. TT: 72:47. DDD. RCA Red Seal 8869781695 2 (Sony Music). Alternativa: Mutter – Orkis (DG), Maceček – Heller (Radioservis).
Lotyšský houslista Ilya Grubert a ukrajinská pianistka Alena Cherny vstoupili do dlouhého seznamu umělců, kteří nahráli Brahmsovy houslové sonáty. Čím obohatili dosavadní diskografii? Je to nejdecentnější pojetí jaké znám. A to tak „komorní“, až mě to začalo po dvaceti minutách nudit. Stále jsem čekal, kdy přijde vzrušení, emoce, které jsou v těchto třech skvostných opusech – a nic. A není to jen tím, že je to nejpomalejší provedení, jaké jsem slyšel. I v rámci relativně pomalého temporytmu lze pracovat s frázemi, detaily, agogikou a dynamikou. Příkladem může být nahrávka Anne-Sophie Mutter z roku 2009. Jakkoliv jsem byl před časem přísný k projektu Petra Macečka a Norberta Hellera, tak i jejich pojetí je podstatně zajímavější nežli recenzovaná deska. Určitě bych si tuto dvojici v tomto repertoáru dovedl představit na koncertu v letní Bertramce, ale na dlouhý věk kompaktního disku je to málo.
Body: 3 z 6
