Johannes Brahms
Violoncellové sonáty č. 1 e moll op. 38, č. 2 F dur op. 99
Jan Páleníček – violoncello, Jitka Čechová – klavír. Produkce: Pavel Vlček. Text: Č, A. Nahráno: 12/2006, Praha. Vydáno: 2007. TT: 53:36. DDD. 1 CD Cube Bohemia CBCD 2735.
Nahrát Brahmsovy cellové sonáty je určitě projevem odvahy a sebedůvěry. Jan Páleníček vstoupil do kolbiště, kdy na trhu s hudebními nosiči soupeří o pozornost posluchače více než 35 kompletů a výčet interpretů bere dech. Naštěstí se toho nezalekl a sympaticky tvrdohlavě prosazuje svoji koncepci. Kdybych ji měl krátce přiblížit, tak je to směs temperamentu, silných citových vzedmutí, která příjemně překvapí hlavně v rychlých větách, „české“ tónové širokodechosti a intelektuálního nadhledu. Nejsou to však emocionální vlny, které by si člověka drtivě podmaňovaly, jako je tomu u Jacqueliny du Pré nebo u Mischi Maiského. Je to spíše „kontrolovaný romantismus“ typu Mstislava Rostropoviče nebo Stevena Isserlise. Značná výrazová naléhavost je jistě umocněna i skvělou participací pianistky a cellistovy životní partnerky Jitky Čechové, jejíž rovnoprávná spolupráce je hodna vysokého uznání. V lyrických plochách bych si dovedl představit více lehkosti a kouzlení s barvou. Nicméně pan Páleníček je mi v českém kontextu sympatický nejen svými hráčskými (a manažerskými) kvalitami, ale i výkonnostní stabilitou. To totiž není v Čechách zase až tak běžné. Nevím, jaké nástroje byly použity, ale jak u cella, tak u klavíru jsem už slyšel u konkurence lepší kvalitu a ještě vyšší zvukovou kvalitu záznamu. To však nic nemění na mém přesvědčení, že tento projekt si plně zaslouží doporučení.
Mezinárodní zakotvení labelu Cube (Bohemia) by mělo být zárukou, že se tato deska dostane i na náročné trhy Velké Británie a USA a bude dokladem velmi dobré úrovně českých umělců.
Body: 4 z 6
