Josef Klíč – violoncello, zpěv. Produkce: Slavomír Paravičiny. Text: Č. Nahráno: 4/2007, Studio 22, Brno. Vydáno: 2007. TT: 50:05. DDD. 1 CD 2000 Forza.
O Hledání vztahu. I tak by se mohla nazývat tato recenze. O hledání vztahu k něčemu novému, nezvyklému, k jinému úhlu pohledu na do jisté míry běžné obsazení: violoncello a zpěv. Violoncellista a skladatel Josef Klíč víří naše poměrně tradiční vody takzvané vážné hudby. Svým obsazením se sice zařazuje po bok Ivy Bittové, Gabriely Vermelho anebo Tara Fuki, avšak každý ze jmenovaných má zcela jiný projev a jiný přístup ke své hře. Krom výtvarného umění a literatury se Klíč cítí být nepřímo inspirován velmi širokým spektrem hudebníků. Od M. Maraise až po současnou alternativní metalovou scénu. A právě zde můžeme hledat kořeny a tím i vztah k jeho hudebnímu projevu. Na jedné straně je to lyrická melodika s konsonantními souzvuky a příjemné pohlazení po duši (například Kyrie eleison ). Na druhé straně je to hrubý expresionistický výraz plný napětí posílený instrumentální virtuozitou (například Dies irae nebo Lacrimosa dies illa ). V určitých místech bohužel působí hudba nekonzistentně a kvůli repeticím ztrácí tah. Možná oněch inspirací je příliš mnoho a měly by být kočírovány pevným skladatelským záměrem a kázní. Josef Klíč je romantik. Ať už je jeho virtuózní projev místy jakkoli na pokraji nehudebních zvuků, vždy se vrací do lůna matky tonality, aby vše uklidnil a svěřil své tóny, svůj zpěv, své poslání lidem, Bohu.
K největším nedostatkům CD patří absence bookletu. Jedná se bohužel o jeden vložený list s fotografií skladatele. Je to škoda, protože, ač známý, latinský text by si zasluhoval překlad a nepochybně by posluchači, společně s Klíčovou interpretací, pomohl vstoupit hlouběji do podstaty skladby. Booklet by dále mohl obsahovat text o Klíčově přístupu k hudebnímu materiálu. Sice tak učinil ve videorozhovoru na webových stránkách nakladatelství, ale informaci přímo přiloženou k CD to zcela nenahradí. Ne každá hudba je na první poslech jasná a čitelná. Požitek z poslechu nemusí být jen v rovině slyšení. Požitek z Lacriomosa dies illa je v hledání přístupu k něčemu novému, nezvyklému, k jinému úhlu pohledu.
Body: 3 z 6
