Josef Suk byl řazen v 60. a 70. letech mezi houslovou elitu a deska potvrzuje, že to nebyla propaganda, ale objektivní realita. Těžko si představit známé kousky v lepším a povolanějším provedení. Prostě Josef Suk hrál tehdy báječně tyto skladby ne proto, že dva z nich byli jeho blízcí příbuzní, ale prostě byl skutečně houslistou par exellence. Navíc se vždy dokázal obklopit vynikajícími pianisty, kteří ho inspirovali a dokázali podtrhnout jeho největší přenodnosti – nádherný tón, klenuté, širokodeché frázování, ušlechtilost a cit pro „českost“ oněch skladeb. Byly časy, kdy nám pianisty v roli komorních partnerů svět záviděl. V čele této klavírní elity nechyběli Jan Panenka a Alfréd Holeček .
Dlouho jsem přemýšlel, čemu bych dal ze zvukově velmi dobrých záznamů zlatý vavřín. Nakonec jsem skončil u Sukovy Balady . Tak sugestivní interpretaci jsem ještě neslyšel.
Vydavatel: Supraphon
Stopáž: 79:30
Nahráli: Josef Suk – housle, Alfréd Holeček*, Jan Panenka – klavír
Body: 5 z 6
