Josef Suk – housle, Rudolf Firkušný – klavír. Produkce: Petr Vít. Text: A, N, F, Č. Nahráno: live, MHF Pražské jaro, Dvořákova síň Rudolfina, 18. 5. 1992. Vydáno: 2005. TT: 70:24. DDD. 1 CD Supraphon SU 3857-2.
Společný koncert dvou legend, emigrací desítky let upíraného Rudolfa Firkušného a vpravdě národního Josefa Suka , byl v roce 1992 jedním z hlavních magnetů Pražského jara. Oba umělci ve vrcholné formě, za sebou zkušenosti celé své kariéry, byli prosti jakéhokoliv falešného afektu a pouze po svém se podělili s lidmi v sále o krásu z hudby. Z českého prostředí zvolili přirozeně dvojici Dvořák – Janáček (Sonatina pro housle a klavír G dur op. 100 B 183 a Sonáta pro housle a klavír ), z evropského kontextu linii Beethoven – Brahms (Houslová sonáta č. 10 G dur op. 96 a Houslová sonáta č. 3 d moll op. 108 ), které dali romantický vzlet. Impresivní sukovské pojetí je jasně vyprofilované, pastózně rozmáchlé a vzbuzuje velký respekt. Rudolfinský Steinway pod rukama Rudolfa Firkušného doslova zpíval. Prapodstatou tohoto záznamu je melodická linie, jedno jestli niterná v Sonatině nebo expresivní v Janáčkovi. Právě jeho Sonáta je pro mě vrcholem nahrávky, jež vznikla šťastným řízením osudu díky firmě BVA International, tedy z původního videozáznamu. Její zásluhou máme dokument o jednom z významných okamžiků dějin Pražského jara po roce 1989.
Vydavatel: Supraphon
Stopáž: 70:24
Body: 4 z 6
