Ensemble Joseph Jongen. Produkce: Alessandra Galleron a Nicolas de Béco. Text: A, N, F. Nahráno: 15. – 18. 5. 2003, Studio The Right Place Brusel. Vydáno: 2003. TT: 78:83. DDD. 1 CD Cypres CYP 1638 (distribuce Euromusica).
Stále je co objevovat, nejen v hluboké minulosti, ale i v době zcela nedávné. Rodák z Lutychu Joseph Jongen (1873 – 1953) byl za života přehlížen jako skladatel, žijící mimo svůj vlastní čas, a po smrti zcela zapomenut, dokud jej koncem devadesátých let minulého století neobjevilo několik vydavatelů téměř najednou. Na něm a na podobných osobnostech se potvrzuje, že romantismus dávno není mrtev, že posluchačům v hudbě stále stačí tonální harmonie, melodické nápady a přehledná forma. V mládí ovlivněn Wagnerem a hudebně vychováván Vincentem d`Indym působil Jongen ve zralých létech přes patnáct let jako ředitel konzervatoře v Bruselu a napsal kolem sto dvaceti převážně instrumentálních skladeb. Nikdy nepatřil a nechtěl patřit k novátorům a dějiny hudby 20. století budou také díky jemu a jemu podobným muset uznat, že stylová pluralita tohoto období byla ještě mnohem vrstevnatější, než připouštíme. Klavírní kvartet op. 23 je z roku 1902, Trio op. 30 z roku 1907. Trio je pro neobvyklé obsazení: na místě violoncella je viola, part určený Jongenovu příteli a kolegovi v komorní hře, violistovi Lionelu Tertisovi. Jongen byl sám klavírista a jeho praktické zkušenosti i spolupráce s dalšími instrumentalisty mu dovolily dané nástrojové obsazení barevně i technicky využít. Je to hudba naplněná a snad místy až přeplněná myšlenkami (především kvartet), zvukově bohatá, hlásící se k hudebnímu světu Césara Francka i Ravela. Obstojí vedle nich a komorní repertoár může dobře obohatit.
Body: 4 z 6
