Edita Gruberova – Manon, Francisco Araiza – Des Grieux, Pierre Thau – Comte Des Grieux, Hans Helm – Lescaut, Chor & Orchester der Wiener Staatsoper, Adam Firscher. Režie: Jean-Pierre Ponnelle. Text: A, N, F. Nahráno: live, 21. 12. 1983, Wiener Staatsoper, Wien. Vydáno: 2006. TT: 167:00. Obraz. formát: NTSC Colour. Zvuk. formát: PMC stereo. 1 DVD Deutsche Gramophon 0734207 (Universal Music).
Massenetova opera Manon představuje vrchol opéry-lyrique založené na krásných melodiích a dojímavých obrazech. Jules Massenet se ve známém a oblíbeném příběhu Abbého Prévosta zaměřil a hudebně vystihl neustálé proměny přelétavé Manon, která se zmítá mezi vášnivou láskou k Des Grieuxovi a svou vášní k luxusnímu životu. Líčení proměn okouzlující mladé ženy je vlastně hlavním bodem celé opery, a tak obsazení titulní role je naprosto rozhodující pro úspěch celého díla. V této inscenaci nemůže být hudební složka zpochybněna. Manon ztvárňuje Edita Gruberová, která svým lyrickým koloraturním sopránem splňuje všechny obrovské požadavky spojené s touto rolí. To, že Gruberová v době nahrávky není skutečně dítětem-slečnou, ale vyzrálou pěvkyní, je skutečnost, se kterou se prostě nedá nic dělat. Proto působí její postava spíše jako rozmazlená vypočítavá panička než naivní mladá koketka. To je ovšem problém záznamu na DVD, kde vidíme zcela zblízka do tváře představitelům všech rolí. Ovšem po hudební stránce a i typově je Gruberová bez debat ideální představitelkou této role. Neméně úchvatný je však také tenorista Francisco Araiza jako Des Grieux. Jeho výstup ve druhém aktu, kde líčí téměř v pianissimu idylu budoucího společného života s Manon, či jeho pochybnosti a následné oddání se touze v kostele St. Sulpice ve třetím aktu, jsou velkým zážitkem. Tyto výstupy také napoví, na co je zaměřena režie představení i režie záznamu. Režie se snaží co nejméně rušit výstupy pěvců a všechna gesta a dění jsou přirozenými akcemi, které doprovázejí zpěv. Šest obrazů je představováno v šesti nádherných dobových, realisticky vypravených scénách, které nejsou přerušovány žádnými akcemi či dalšími režijními nadstavbami. Sólisti i sbor vystupují v bohatých kostýmech, zvláště u Manon jsou dějství a momentální nálady vždy charakterizovány odlišným kostýmem. Inscenace Manon Jeana-Pierra Ponella byla uvedena ve Vídeňské státní opeře již v roce 1971, tento záznam je však až z nastudování z roku 1983. Provedení bylo kritikou označeno za barvité a obrazově dokonalé, což můžeme i po více než dvaceti letech od provedení jenom potvrdit.
Body: 5 z 6
