La Sublime Porte – Voix d’Istanbul 1430–1750

Gürsoy Dinçer, Montserrat Figueras, Lior Elmaleh – zpěv, Hespèrion XXI, Jordi Savall – dirigent. Text: A, N, F. Nahráno: 15. 2. 2010, 16.–18. 5. a 13. a 14. 6. 2011 v kolegiátním kostele sv. Vincenta, Cardona, Katalánie, Španělsko. Vydáno: 2011. TT 79:49. SACD. 1 CD Alia Vox AVSA 9887.

Jméno Jordi Savall se už více než čtyři desítky let objevuje pod pozoruhodnými koncerty, nahrávkami a projekty. Tento Katalánec, nejslavnější světový gambista, přizval ke spolupráci na CD s hudbou Istanbulu 15. až 18. století hudebníky ze Španělska, Francie, Arménie, Bulharska, Řecka, Izraele, Maroka a hlavně z Turecka, kteří hrají na tradiční nástroje svých zemí (mnohdy je známe jen podle jejich názvu). Istanbul, dřívější Konstantinopol či Cařihrad, byl odedávna důležitým obchodním centrem a křižovatkou Východu a Západu, kde od starověku žili a usazovali se lidé různých národností a konfesí. Byl – řečeno dnešním termínem – multikulturním centrem, na počátku 18. století dokonce lidnatějším než velká evropská města. CD mezinárodního ansámblu Hespèrion XXI nazvané Hlasy Istanbulu ukazuje dialog různých kultur. Přináší skladby turecké, židovské a arménské, jak instrumentální, tak vokální, třeba s texty milostnými i s modlitbami. Každý z trojice zpěváků má charakteristický hlas – Savallova (před rokem zesnulá) manželka sopranistka Montserrat Figueras , Lior Elmaleh z Izraele a Gürsoy Dinçer z Turecka. Disk je pečlivě vybaven čtyřmi hudebněhistorickými studiemi, zpívanými texty, samozřejmě s překlady, v tomto případě dokonce do sedmi jazyků. Je mimořádně zajímavý, objevný, zejména přístupem k repertoáru. Dále má šťavnatý, barevný zvuk, skvělé vokální hlasy. To vše jsou ostatně kvality, na které jsme u Jordiho Savalla zvyklí a předem je očekáváme. Je příjemné, že vybrané skladby mají převážně volný, improvizační charakter. Samozřejmě je nemůžeme srovnávat se Savallovými nahrávkami třeba Monteverdiho, Bacha či Mozarta, ale musíme je dát do řady s jeho snímky sefardské, turecké, arménské a jiné orientální hudby. Nutno však poznamenat, že osmdesát minut východní hudby (s příznačnou melodikou) působí na evropského posluchače dost monotónně, má blíže k tradiční, lidové či etnické hudbě. Zájemcům o takovou hudbu kompaktní disk vřele doporučuji.

Body: 5 z 6

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější