Lara St. John hovoří o svém obdivu a úctě k Bachově hudbě a její nahrávka Bachových skladeb to chce dosvědčit. Bach je jedním z nejvděčnějších autorů pro úpravy všeho druhu, nejrůznější aranžmá mu neublíží. Snese všechny žánry. Zde se tedy s Bachovými skladbami (či jejich částmi) setkáváme v manýrovitém hávu tu relaxačního výrazu (č. 1, 6), tu v quasi folkové podobě (č. 2), tu jako v jakémsi „reggae“ (č. 3), většinou s beatovým „beglajtem“. Instrumentace a střídání ploch rytmických s meditativními připomíná instrumentační a formové postupy filmové hudby Ennia Morriconeho – on je v tom ovšem originál, zde vládne dobré řemeslo. Na housle hrát Lara St. John umí, což dokazuje nejlépe ve skladbě nazvané Bombay Minor (č. 7 s doprovodem tably). Tak daleko obdiv houslistky k Bachovi nesahá, aby musel posluchač vědět, z kterých konkrétních skladeb vlastně byly Bachovy nápady odcizeny; jméno barokního mistra posloužilo jako východisko pro aranžéry (Brian Gascoigne a Magnus Fiennes ) a vhodný poutač na přebalu. Aranžmá jsou při vší snaze o kontrast uniformní a stávají se kulisou – možná jí však chtějí být. Každopádně se dá pochybovat, že by vemlouvavě klouzavý tón sólových houslí s doprovodem syntetizéru, bicích, kytar, panovy flétny a podobných barviček vykonal nějakou zásadní službu Bachovu dílu.
Vydavatel: Sony Classical / Sony Music Bonton
Stopáž: 50:08
Body: 2 z 6
