Janáček – Po zarostlém chodníčku a akordeon? Dovedu si představit mnoho pohoršení i úsměšků nad touto kombinací. Osobně nejsem příznivcem transkripcí za každou cenu, a tak jsem byla zvědavá, zda mě Anzellotti v tomto případě přesvědčí. A musím říci, že zejména první řadou cyklu Po zarostlém chodníčku přesvědčil. Nádherné rejstříkové barvy akordeonu tu znějí tak přirozeně, jako bychom je znali již z původní klavírní verze. V této souvislosti je asi dobré připomenout, že tento cyklus vznikal postupně – tři čísla z první řady vyšla v roce 1901 a dvě jiná v roce 1902, a to ve sbírce skladeb pro harmonium (tedy pro nástroj zvukově dosti blízký akordeonu) pod názvem Slovanské melodie . Celá první řada cyklu vyšla až v roce 1911, již s podtitulem Drobné skladby pro klavír . Anzellottiho transkripce spočívá především ve výběru rejstříků, a ten považuji za velmi zdařilý i v případě Tří moravských tanců , skladeb Vzpomínka a Na památku . Snad jen v pátém čísle II. řady Po zarostlém chodníčku bych volila jemnější rejstřík.
Celkový výborný dojem z této nahrávky kazí pouze nedokonalý booklet. Je velká škoda, že v jinak graficky zajímavé knížečce nenajdeme žádné informace o interpretovi ani o Leoši Janáčkovi a jeho skladbách. U tak netradičního projektu, jakým Janáček a akordeon je, to považuji za zvláště důležité a CD tak na první pohled může působit trochu amatérsky. Teodoro Anzellotti je však velký profesionál a velký muzikant, což potvrzuje i svým výkonem na tomto kompaktním disku.
Vydavatel: Winter / 2HP Production
Stopáž: 59:10
Nahráli: Teodoro Anzellotti – akordeon
Body: 4 z 6
