HHHHH
Leoš Janáček
Smyčcové kvartety
Karol Szymanowski
Smyčcové kvartety
Schoenberg Quartet. Produkce: Bob Zimmerman. Text: A, N, F.
Nahráno: 2005, Singelkerk, Waalse Kerk, Amsterdam. Vydáno: 2007. TT: 78:21. DDD. 1 CD Chandos
Records CHAN 10405 (distribuce Panther).
HHHH
Leoš Janáček
Smyčcové kvartety
Panochovo kvarteto. Produkce: neuvedeno. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 1995, Studio Domovina, Praha. Vydáno: 2007. TT: 42:33. DDD. 1 CD Supraphon Music SU 3906-2.
Při konfrontaci dvou nahrávek Janáčkových kvartetů – nové se Schönbergovým kvartetem a reedice Panochovců – nás v prvé řadě těší, že je Janáček zařazován mezi klasiky dvacátého století s naprostou samozřejmostí a zachycení jeho osobitosti považuje stále více interpretů za výzvu. Nás samozřejmě především zajímá, jak se s Janáčkem vypořádalo u nás stále poněkud méně známé, ve světě však velmi uznávané Schönbergovo kvarteto z Holandska. Pojetí Panochovců máme zažité z někdejšího prvního vydání nahrávky v roce 1996 (jde tedy na naše poměry o velmi brzkou reedici!). Janáček Panochovců není úsečný, bouřlivý, je spíše zasněný, „zabalený“ do fantazijních asociací! Ale je to Janáček se vším všudy – příznačný citový náboj tam cítíme, dráždivé prvky folklorismu září oním bytostným tepem a omamnou melodikou, odrážející cit nikoliv romantika, nýbrž nestárnoucího bouřliváka. Ač jde o reedici, vítáme ji a zařazujeme na rovnocenné místo vedle jejich nedávné úspěšné novinky se skladbami Suka a Ravela. Janáček Schönbergova kvarteta přináší některé rysy, jež právě u tohoto souboru zaměřeného zvláště na interpretaci novodobé tvorby musíme očekávat. Na druhé straně ale tyto prvky kosmopolitního charakteru přinášejí nové pozoruhodné detaily. Je velmi zajímavé poslouchat obě nahrávky bezprostředně za sebou, a to jak vcelku (tam poznáme rozdíly v celkových koncepcích), tak i po jednotlivých větách (v detailech výrazně vyniknou některé zásadní odlišnosti). Projev Panochovců je jednoznačně janáčkovsky zemitější a barevnější. Například v 3. větě 1. kvartetu jsou výrazněji lyričtější, jdou vyloženě po melodice. 4. větu pak hrají na rozdíl od zvukově perfektně vyspekulovaného tvaru Schönbergova kvarteta se strhující rozevlátostí. Zvuk Schönbergovců (mají pro nás netradiční rozsazení: vlevo sedí 1. housle a violoncello, napravo 2. housle a viola) je poněkud temnější, spekulace s ním upřednostňují na úkor větší janáčkovské razance. Janáčka cítí jako modernistu v obecném slova smyslu, naprosto se distancují od citového vzplanutí. A bez něho je plnokrevný Janáček nepřijatelný! 2. kvartet přináší problémy ještě výraznější! Už jeho začátek je podstatně pomalejší než u Panochovců a dostává nás do nálady nejanáčkovsky skeptické až zmírající! I v dalším průběhu postrádáme větší dynamičnost a výbojnost. O „moravštině“ zde nemůže být ani řeči! Navzdory chladnému výrazu však i v Listech důvěrných soubor dovede obdivuhodně pracovat se zvukem – nejednou nás obdaří báječnými detaily! Jejich 3. větě však opět chybí melodická hloubka – témata jsou spíše rozbíjena než „prodávána“. Po milostném vzplanutí zde není ani památky! Překrásné „vzdychavé“ téma 3. věty se mění v nepřehledný bezradný balast. Čtvrtá věta je přijatelnější než třetí. Nicméně leckteré ryze janáčkovské lyrické pasáže znovu zůstávají bez odezvy (například nádherná vícehlasá pizzicata ve 2. houslích citujících vedlejší téma jsou zcela nelogicky zastíněna protihlasem). Lehké doby v doprovodu hlavního tématu byly změněny na pizzicata. Snadný, až příliš levný prostředek! Janáček by s ním rozhodně nesouhlasil! Přesto Schönbergovu kvartetu patří uznání za jejich názor, byť znovu dokázalo, jak obtížná je hudební řeč našeho autora, není-li pochopena!
Největším přínosem nového CD Schönbergova kvarteta zůstávají dva přítomné kvartety Janáčkovi relativně blízkého, ve skutečnosti však přece jen zásadně odlišného Karola Szymanowského. Už při prvním zaznění jeho hudby jsou patrné zásadní rozdíly. Szymanowski staví lyriku barevnými prostředky, zatímco Janáček je melodik s obrovským dramatickým nábojem. Szymanowski proto Schönbergovcům vyhovuje více. Jejich promyšlenost zvukové stránky, zahrnující celou škálu od syrového výrazu až po místa nedozírné jemnosti a křehkých impresí, je obdivuhodná! Vybavení bookletu u firmy Chandos je obsažnější než u Supraphonu.
Body: 5 z 6
