(Dvořák, Smetana, Janáček, Verdi, Bizet, R. Strauss)
Libuše Domanínská, Beno Blachut, Marie Steinerová, Cecilie Strádalová, Prague Radio Symphony Orchestra, Brno Radio Symphony Orchestra, Prague Radio Mixed Chorus, Vladivoj Jankovský – sbormistr, Josef Hrnčíř, František Dyk, Alois Klíma a Břetislav Bakala – dirigenti . Text: Č, A. Nahráno: 1959, 1960, 1961 a 1966, Czech Radio Studio, Praha & 1953 a 1956, Czech Radio Studio, Brno. Vydáno: 2009. TT: 75:00. AAD, digitally remastered. 1 CD Radioservis CR0451-2.
Sopranistka Libuše Domanínská zahájila svou uměleckou dráhu v rodném Brně hned po osvobození roku 1945, tehdy ještě jako konzervatoristka. Její kvalitně školený hlas spolu s hereckým talentem brzy pěvkyni předurčily rychlý postup v nastudování operních rolí zpočátku převážně českých skladatelů Smetany, Dvořáka, Janáčka, ale také Fibicha, Blodka či Kovařovice. Domanínská zaujala na brněnské scéně během pár let plným a výrazným hlasovým fondem, s nímž přesvědčivě ztvárňovala lyrické i dramatické postavy, a přirozeně blízko měla zejména k Janáčkově Jenůfě nebo Kátě Kabanové. Pražské Národní divadlo ji získalo „až“ v roce 1954, neboť Domanínská s opuštěním domovské scény váhala. V Praze se její kariéra prakticky ihned posunula strmě kupředu. Jako vyzrálá umělkyně cílevědomě stoupala ke stále přesvědčivějším výkonům, které jí umožnily i hostování na zahraničních scénách. Po prvním vystoupení v Moskvě roku 1955 působila ve vídeňské Volksoper, účinkovala na operním festivalu v Amsterodamu, následovaly Helsinky, Edinburg, ale také Buenos Aires a samozřejmě operní domy italské a německé. L. Domanínská během dlouholetého působení v Národním divadle obohacovala jeho repertoár svým nezaměnitelným jiskřivým sopránem, působivým a mnohovrstevným hlasem, schopným přenášet na posluchače emoce ztvárněných postav. Profilové album Radioservisu se snaží zachytit šíři repertoáru L. Domanínské v nahrávkách pražského a brněnského rozhlasu z let 1953 – 1966, které byly zdařile digitálně remasterovány. Snad nejkrásnější role této pěvkyně, Dvořákova Rusalka , uvozuje celé album s vroucně přednesenou světoznámou árií o měsíčku. Pozornost je samozřejmě zaměřena i na role smetanovské a janáčkovské, přináší ale také skutečně mimořádně disponovaný projev ve Verdiho Donu Carlosovi, v Bizetově Carmen a v úžasné závěrečné scéně ze Salome R. Strausse (nahráno 1955!). Nejen jedinečný hlas, ale také bezchybná výslovnost, která nebývá u pěvkyň prioritní, řadí L. Domanínskou právem do zlaté éry Národního divadla.
Body: 4 z 6
