Valentina Kozlova, Chris Jensen, Otto Ris, Werner Henssler, Heinz Spoerli, Martin Schläpfer, Rolf Rebsamen, Peter Fehr, Gottfried Mehlhorn, Gerhard Nagy, Basler Ballet, Petr Appel – ředitel, Wiener Symphoniker, John Lanchbery . Choreografie: Heinz Spoerli podle Jeana Daubervala. Scéna: Albert Weber, Heinz Schmeder. Kostýmy: Heinz Berner, Sigrun Meyer-Mölleringhof. Světla: Harald Gatzweiler. Režie: José Montes-Baquer. Text: A, N, F. Nahráno: 8, 9/1986, WDR Studios, Cologne. Vydáno: 2006. TT: 77 min. Obraz. formát: NTSC/Colour/4:3. Zvuk .formát: PCM Stereo/DTS 5.1. 1 DVD Deutsche Grammophon 073 4158 (Universal Music).
Balet La Fille mal gardée je v češtině znám jako Marná opatrnost aneb Dívka špatně střežená . Je to titul vskutku ojedinělý, protože patří nejstaršímu baletu dochovanému do naší současnosti. Prvně se objevil na scéně Grand Théâtre v Bordeaux dva týdny před vypuknutím Velké francouzské revoluce 1. července 1789 pod názvem Il n‘est qu‘un pas du mal au bien (Je jen malý krůček od zla k dobru). Jeho autorem byl Jean Dauberval (1742 – – 1806), žák slavného reformátora umění tance Jeana-Georgese Noverra, hlavní roli tančila Mlle Théodore, choreografova manželka.
Dauberval inscenoval dějový balet – ballet d‘action – podle vzoru svého učitele. Na scéně vystupují prostí lidé, již ne šlechtici a králové jako dosud, ale ještě ne nadpozemské bytosti jako v baletním romantismu první poloviny 19. století. Zápletka se odehrává na vesnici, kde vdova Mama Simona brání lásce své sličné dcery Lízy k chytrému, ale nepříliš majetnému chasníkovi, protože ji chce provdat za hloupého, ale bohatého syna velkostatkáře. Baletní příběh je obdobou naší Prodané nevěsty, s humornými i lyrickými scénami. Podle staré tradice je role Matky Simony komická a tančí ji muž. Daubervalova choreografie se stala velmi populární. Již v roce 1791 byl balet uveden v Londýně a poté se rozšířil po celé Evropě, někdy pod názvem Le Ballet de la paille (Balet o slámě). Říká se, že některé pasáže Daubervalovy choreografie zůstaly do dnešní doby beze změny, například rozsáhlá pantomimická scéna, kdy si Líza představuje, jak bude vychovávat svoje děti, nebo když Mama Simona nutí Lízu stloukat máslo či tančit za doprovodu tamburiny. Tyto scény jsou zachovány ve všech slavných inscenacích baletu La Fille mal gardée od různých choreografů, jako například v Královském londýnském baletu nebo Australském baletu (Sir Frederick Ashton), v Kubánském národním baletu (Alicie Alonso), anebo alespoň zčásti v tomto pojetí švýcarského choreografa Heinze Spoerliho .
Proměny hudebního doprovodu baletu La Fille mal gardée jsou příkladem vývoje baletní partitury a šíření baletního díla doslova „z nohy na nohu“. Na premiéře v roce 1789 balet doprovázely populární francouzské písně. Když Daubervalův žák
Jean-Louis Aumer uváděl La Fille mal gardée jako revival na scéně Pařížské opery v roce 1828, objednal novou hudbu u Louise J. F. Hérolda. Inscenace zůstala na repertoáru do roku 1854 a tančila v ní slavná balerína romantismu Fanny Elssler. Daubervalovu verzi s Heroldovou hudbou přenesl do Ruska v roce 1918 Charles Didelot, který u Daubervala tančil v La Fille mal gardée hlavní mužskou roli. Balet v Rusku zdomácněl a vstoupil do kmenového repertoáru Carského baletu, později ve verzi Mariuse Petipy a Lva Ivanova (1885) jako Marná opatrnost. V roce 1864 potřeboval Paul Taglioni pro novou inscenaci baletu ve Dvorní opeře v Berlíně partituru, která by vyhovovala tehdejším nárokům německého operního orchestru. Autorem nového hudebního doprovodu se stal Peter Ludwig Hertel, který přepracoval a dokomponoval hudbu Heroldovu.
Pro současné choreografické pojetí Heinze Spoerliho, uvedené v pařížské Opeře roku 1881 a poté nastudované v Basileji a zde zaznamenané, zpracoval Heroldovu a Hertelovu partituru Jean-Michel Damase. Spoerliho obměna Daubervalovy choreografické koncepce spočívá v přidání dalších postav – komparsu vojáků ve francouzských dobových uniformách, kteří však do vesnického příběhu nijak nezasahují. Hlavní roli Lízy tančí Valentina Kozlova , ruská balerína z moskevského Velkého divadla, která emigrovala na Západ roku 1979.
Body: 4 z 6
