Ludwig van Beethoven: Fidelio

Eberhard Wächter – baryton, Walter Berry – basbaryton, Jon Vickers – tenor, Christa Ludwig – soprán, Walter Kreppel – bas, Gundula Janowitz – soprán, Waldemar Kmentt – tenor, Kostas Paskalis – baryton, Ljubomir Pantscheff – bas, Chor und Orchester der Wiener Staatsoper, Herbert von Karajan. Text: A, N, F. Nahráno: live, 25. 5. 1962, Wiener Staatsoper. Vydáno: 2008. TT: 66:02, 59:51. ADD. 2 CD Deutsche Grammophon 477 7364 (Universal Music).

V roce 2008 si celý svět připomněl sté výročí narození Herberta von Karajana a také osmdesáté narozeniny německé pěvkyně Christy Ludwig . Vydavatelství Deutsche Grammophon na tyto dvě události reagovalo mimo jiné vydáním nahrávky Beethovenova Fidelia , při kterém se oba umělci setkali ve Vídeňské státní opeře v roce 1962. Jedná se o live záznam premiérového představení (25. května) oceňované Karajanovy inscenace oproštěné v divadelní rovině od určité slavnostní velkoleposti a založené na psychologickém vykreslení jednotlivých postav. Fotografie v bookletu napovídají o vizuální stránce inscenace – jednoduchá scéna i kostýmy, minimum rekvizit. Vše působí velmi civilně. I Karajanovo hudební pojetí je již na první poslech vzdáleno vnějšímu efektu, je velmi hluboké, rozvážné a niterné. Jestliže pro Karajana byl tehdejší vídeňský Fidelio již ve znamení určitého zúročení vlastních bohatých interpretačních zkušeností s tímto dílem, pro mezinárodně uznávanou pěvkyni Christu Ludwig, ověnčenou již vavříny z řady prestižních operních domů a koncertních pódií, to naopak představovalo jevištní debut v roli, která do budoucna patřila v její kariéře k nejlepším. Intonační důslednost zde pěvkyně místy podřizuje výrazu. Ten je ale strhující – její Leonora odhodlaná, rázná a neústupná, ale především milující žena. Scéna, při které Leonora přizná svou totožnost a zachrání milovaného manžela, v podání Ludwig doslova bere dech. Spolehlivým partnerem je jí tenorista Jon Vickers jako Florestan. Zákeřný Don Pizzaro, usílující o Florestanův život, našel ideálního představitele ve Walteru Berrym (tento vynikající rakouský basbarytonista byl v té době manželem Christy Ludwig). Basista Walter Kreppel jako žalářník Rocco působí z nahrávky velmi pasivním dojmem a z celého obsazení vyznívá nejmatněji. Gundula Janowitz jako Roccova dcera Marcellina se vyznačuje obrovskou vokální elegancí. Velmi spolehlivě jí sekunduje tenorista Waldemar Kmentt v roli Jaquina. Nahrávka je vynikajícím dokladem mistrovství celé jedné generace pěvců, kteří ve své době udávali měřítka (nejen) operní interpretace. Jistou vadou na kráse je místy nepříliš dobrá kvalita záznamu. Z dokumentačního hlediska je ale snímek velmi cenný a určitě by neměl ve vaší sbírce chybět.

Body: 4 z 6

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější