Anna Tomowa-Sintow – soprán, Ruža Baldani – kontraalt, Eric Tappy – tenor, José van Dam – basbaryton, Wiener Singverein, Helmuth Froschauer – sbormistr, Berliner Philharmoniker, Herbert von Karajan. Režie: Ernst Wild. Text: A, N, F. Nahráno: live, 4/1979, Grosses Festspielhaus Salzburg. Vydáno: 2008. TT: 83:00. Obraz. formát: 4:3. Zvuk. formát: Stereo PCM, DTS 5.1. DVD Deutsche Grammophon 073 4391 (Universal Music).
Beethoven prohlásil, že Missa solemnis je jeho největší dílo. Co do rozměrů – časových a velikosti obsazení – měl pravdu, dějinný soud však Missu solemnis vykázal do sféry děl spíše problematických. Vedle extrémních nároků na sólisty a hlavně na sbor tu jistě hraje roli i fakt, že mše jde v závěru tak trochu do ztracena. To je sice v souladu s textem mešního ordinaria, ale mnozí skladatelé si s tímto problémem poradili lépe než Beethoven v Misse solemnis. Je to však dílo zvláště ve své první polovině efektní, patetické a opravdu „festivalové“. Snímek Deutsche Grammophon prochází z živého provedení na salcburském festivalu v roce 1979. Z obrazu i samotného výkonu interpretů je festivalová slavnostnost jednoznačně cítit. V jejich mimice se zračí poněkud strnulé napětí – není divu, když vystupují v Salcburku, před kamerami, pod Karajanovým vedením. Obrazové zpracování využívá na naše poměry nadstandardního množství pohledů, detailů na pěvce i instrumentalisty. Obraz je poměrně kvalitní, takže nad úrovní téměř 30 let starého televizního záznamu můžeme jen žasnout. Režisér Ernst Wild se pochopitelně soustředí na Karajana. Záznam nabízí detailní studii jeho dirigování, je to velký učební materiál pro mladé dirigenty. Mistr řídí mamutí aparát bez taktovky a bez not. Orchestr pracuje až nadlidsky přesně, sborové soprány i tenory zvládají vypjaté party nikoli snad s lehkostí, ale bez větších problémů. Fugy by snad mohly být dynamicky plastičtější (hlavně v Et vitam), ale frázování je velmi muzikální a obrovský sbor dokáže v pianissimech znít téměř komorně. Sbormistr Helmuth Froschauer odvedl fantastickou práci. Také kvarteto sólistů je vyrovnané, nejpřirozenější je José van Dam , tenorista Eric Tappy a sopranistka Anna Tomova-Sintow jsou na můj vkus trochu moc „operní“. Celkově je toto DVD jedním z nejlepších archivních záznamů, jaké se v poslední době objevily.
Body: 5 z 6
