Gundula Janowitz, Hilde Rössel-Majdan, Waldemar Kmentt, Walter Berry, Wiener Singverein, Berliner Philharmoniker, Herbert von Karajan. Text: A, N, F. Nahráno: 1/1962 (č. 8), 10 – 11/1962 (č. 9), Jesus-Christus-Kirche, Berlín. Vydáno: 1963. TT: 67:03 + 55:57. ADD, digital remastering. 2 CD Deutsche Grammophon 477 7568 (Universal Music).
Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena mám v krvi ze všech symfonií v koncentraci snad největší. Až do nedávné doby ukončovala hudební festival Pražské jaro a její odstranění z programu je přímo symbolickým zahřměním na zamračené obloze současného (nejen) hudebního života v Česku. Radost se vytratila, stejně jako Přátelství, tedy dvě největší životní motivace, jež Friedrich Schiller do básně vložil a Ludwig van Beethoven ve čtvrté větě Deváté symfonie zhudebnil.
Schiller napsal svou Lied an die Freude na podzim roku 1785 a uveřejnil ji o rok později v druhém sešitě Rheinische Thalia . Schiller se později k této básni přestal hlásit, avšak „německá mládež – a zvláště pak mládež bonnská z dob mladého Beethovena – udělala z ní píseň sjednocení. Roku 1786, v témž roce, kdy vyšla Óda na radost , kníže Maxmilián František založil bonnskou universitu jakožto památník osvícenství. Profesoři filosofie tam ihned uvedli Kantovo myšlení a profesoři literatury byli nejhorlivějšími apoštoly Schillerovými“, napsal nositel Nobelovy ceny za literaturu Romain Rolland v Nedokončené katedrále. Již z roku 1812 pocházejí první Beethovenovy náčrty, v nichž vyjadřuje svou vůli vytvořit symfonickou větu se zhudebněním Schillerovy básně o Radosti. Symfonie měla premiéru 7. května 1824, tedy deset let po symfonii Osmé. Více než deset let tvořil Beethoven dílo, jež se stalo historickým mezníkem období před Beethovenem a po něm. S (ne)jistou dávkou nadsázky si myslím, že novověk člověka začal až po Beethovenově Deváté.
Berlínská filharmonie je orchestr, jemuž se Beethovenovo symfonické dílo stalo přímo podstatou bytí. Vedl ji tak do roku 1922 dirigent Arthur Nikisch, po něm i jeho nástupce Wilhelm Furtwängler. Furtwänglerova live nahrávka Beethovenovy Deváté symfonie z roku 1941 je dodnes vydávána na CD. Když v roce 1955 převzal Berlínskou filharmonii Herbert von Karajan , tak především proto, že jeho kvality beethovenského dirigenta byly nezpochybnitelné. Dokazuje to i sledovaná nahrávka z roku 1962. A jakousi branou do Karajanova hudebního myšlení jsou zvukové záznamy ze zkoušek 1., 3. a 4. věty Deváté symfonie, které Deutsche Grammophon umístil jako bonus na druhý CD, za odpočinkovou Osmou symfonii F dur . Karajan zde směrem k orchestru často používá slovní výzvu sinnt – myslete, přemýšlejte! Přemýšlejte nad tím, co vypovídá napětí v tónu, v motivu, v tématu, ve větě, v symfonii. Posluchač s úžasem sleduje, kolik energie dirigent vynakládá k tomu, aby přesně podle jeho představ vyzněla artikulace, dynamika a rytmus jednotlivých úseků. Důležitá je také práce s tóny. Karajan nutí hráče k neustálému myšlení nad jejich estetickou kvalitou. Je zde houšť toho, čeho se dnes v koncertním a nahrávacím průmyslu „na tři zkoušky“ nedostává – nimravé dřiny. Všichni účastníci tak tvoří jednolitý, soudržný celek. Samotná interpretace Deváté je potom ve všech parametrech – orchestrálních i vokálních – úžasná, dokonalá. Více slov zde není třeba.
V závěru hodnocení musím vyzvednout Vídeňský pěvecký sbor . Jeho výkon podtrhuje v nahrávce pocit skutečné Radosti, demonstrované lidskou mnohočetností. Závěrečná otázka Ihr stürzt nieder, Millionen? (Dlíte v prachu, miliony? – překlad Josef Balcar) teprve teď dostává lidský rozměr.
Beethovenova Devátá a Osmá symfonie v podání Berlínské filharmonie s dirigentem Herbertem von Karajanem je prezentována jako Deluxe-Edition v nádherném dárkovém provedení, s pečlivě vypracovaným bookletem. Spojilo se zde hned několik šťastných momentů do jedné velké Radosti.
Romain Rolland napsal, že „Devátá je opravdu vyvrcholením slavné epochy lidstva, naplněním tužeb jeho rozumu i srdce. Odkázala svým dědicům do věku násilí, kterým právě procházíme, opuštěný chrám uprostřed pouště, nehynoucí svědectví o slavném Snu – stále dřímajícím v srdcích lidí –, o království Božím na této zemi, založeném na bratrství lidí v Radosti.“ Otázkou ovšem je, zda se do principu tohoto království nevloudila kdesi na jeho počátku skrytá vada, jež s postupem času narostla do rozměru, v němž se bratrství lidí v Radosti spíše člověku vzdaluje. Nezadržitelně! Tedy, pokud zrovna nemá ve sluchátkách Beethovenovu Devátou s Karajanem.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
