Lukáš Klánský – klavír. Produkce: Taťána Klánská. Text: Č, A. Nahráno: 24. a 25. 1. 2009, Kostel sv. Vavřince, Praha. Vydáno: 2009. TT: 60:56. DDD. 1 CD Editio ONTA E.O. – 0003.
Pro svůj klavírní recitál zvolil dvacetiletý umělec výběr z Temperovaného klavíru J. S. Bacha, 2. klavírní sonátu Ludwiga van Beethovena a tři větší skladby Fryderyka Chopina. Zručnost a technická vyspělost Lukáše Klánského jakoby „samozřejmě“ vyplývá z faktu, že je synem proslulého českého pianisty Ivana Klánského, což je jistě podnětným argumentem. Zájem Lukáše už od dětství niterně směřující k hudbě můžeme vysledovat v jeho velmi raných a důležitých úspěších na nejrůznějších soutěžích i koncertních pódiích. On sám si je však vědom, že jeho slibná kariéra stále zraje a rozšiřuje své obzory. Už vlastním výběrem skladeb prozrazuje odvážnou, ale uvážlivou dramaturgii, s níž k realizaci nahrávky přistoupil. Její brilantní technická kvalita dává vyniknout jak tónové pestrosti výborného nástroje, tak pečlivému studiu zvolených skladeb. L. Klánský projevuje všechny dosud nabyté zkušenosti a je jen na něm, aby preciznost a virtuozitu, kterými již nyní disponuje, prohloubil ještě o rozměr životního názoru a osobnostního vkladu k posunu stylovosti interpretace. Ze všech tří uvedených autorů mu zřejmě nejlépe vyhovuje poloha chopinovská, alespoň prozatím. Narozdíl od díla slyšeného „živě“ na koncertě je totiž poslech „konzervované“ nahrávky nutně podroben drobnohledu posluchače-kritika, jemuž se umělec dává takříkajíc na milost a nemilost. U Lukáše Klánského rozhodně převládá milost – jeho mladistvý elán, erudice a přehled nakonec zvítězí nad poznámkami o případné nevyváženosti úhozu, práci s dynamikou, občasném nadužívání pedálu, ne vždy znatelnému vnitřnímu prožitku. Nahrávka zastihuje klavíristu „uprostřed běhu“, a tak mu přejme další úspěchy ve tříbení stylu a statečné zdolávání překážek na trati.
Body: 4 z 6
