Martina Janková – soprán, Gérard Wyss, Gauthier Burgunder – housle, Gunta Abele – violoncello. Produkce: Matouš Vlčinský. Text: Č, A, N, F, texty písní originál a Č. Nahráno: 20. – 22. ledna 2009, Radiostudio Zürich. Vydáno: 2009. TT: 70:28. DDD. 1 CD Suprahon SU 4005-2. Alternativa: Haydn Songs, Elly Ameling, Jörg Demus, 3 CD, 1980 Brilliant Classics 93768. Joseph Haydn: Complete Scottish & Welsh Folksong Arrangements, Lorna Anderson – soprán, Jamie MacDougall – tenor, Hadyn Trio Eisenstadt, 18 CD, 2005, Brilliant Classics 93769.
Pro poslech nejnovějšího CD Martiny Jankové s Haydnovými písněmi si udělejte čas a pohodu. Abyste vychutnali jemné odstíny, kterými Janková prosvěcuje tyto drobné skvosty. Sama Janková k tomu nabádá: „Haydnova hudba je plná hloubky, vnitřní krásy, barevných odstínů i humoru. Zdá se být jednoduchá, a v tom je právě háček. Musí se objevovat, nepřijde k člověku sama jako Mozart. Cítím z nich emocionální tajemnou hloubku, starodávnost, která není vtíravá.“
Výběr z Hadynovy písňové tvorby sestavila sama. Zahrnuje šest z jeho Německých písní (Hob. XXVIa) z počátku 80. let, jimiž padesátiletý Haydn reagoval na rázné prosazování němčiny císařem Josefem II. Nejen kompozicemi, ale i vlastní tenorovou interpretací. A naopak skotskou a velšskou snahu o povznesení jejich lidových písní a péči o kulturní dědictví reprezentuje výběr devíti Haydnových aranží ze Skotských a velšských lidových písní (Hob. XXXIa, b). Úpravy, objednané i u dalších celebrit včetně Beethovena nebo Webera, vznikaly na základě publikovaných svazků Skotského hudebního muzea, rozsáhlé sbírky skotských lidových textů a melodií na objednávku Spolku pro podporu umění a průmyslu s ohledem na možnosti amatérských hudebníků, ale i ve snaze (mimořádně úspěšné) pomoci zbankrotovanému provozovateli hudebního života a vydavatelství Williamu Napierovi. Výběr devíti ze čtyř stovek těchto úprav Janková přiblížila: „Zatímco Kanzonety jsem objevila už jako malá holka, tyto písně pro mě byly objevem. Protože vycházím z té naší cimbálovky, tak jsem tam chtěla mít housle a violoncello, takový zvuk se mi zdá folklórnější, než kdybych to dělala s harfou nebo flétnou. Toto kvartetní obsazení bylo prvním zúžením výběru, potom jsem vycházela z textů, aby se ke mně hodily, ale také byla důležitá barevnost, nálada, rozsah. Neomezovala jsem se pouze na sopránové, ale vybrala i tenorové, když se mi líbily.“ A cítí paralely mezi lašským folklórem: „Celé dětství jsem prožila s cimbálovkou, tyto Haydnovy úpravy sice mají jinou formu, ale v obsahu je to podobné. Co znám z lašských písní, totéž jsem našla v těch skotských a velšských.“ – A konečně Janková neopomněla z Haydnova odkazu dnes nejznámější Anglické kanzonety (Hob. XXVIa), které vznikaly na texty anglické básnířky Anne Hunter postupně v Londýně a ve Vídni od poloviny 90. let 18. století.
Je zřejmé, že Martina Janková má s interpretací písní už velké zkušenosti, nahrála pro Phillips písně Hadynovy, Mozartovy, Schubertovy, Musorgského, Dvořáka, Strausse a Schoecka. A že si umí pro svůj křehčí, útlejší lyrický soprán díky své hluboce vkořeněné muzikalitě a inteligenci vybírat repertoár! Impuls k Haydnovým písním jí dal Roger Norrington, když si přál, aby právě Janková na salcburském festivalu doplnila v rámci cyklu „Setkání“ prezentaci různých faset Haydnovy tvorby právě písněmi. Haydn jejímu naturelu určitě „sedí“, což potvrzuje i ona: „Haydnova hudba mi je bližší než Mozartova – nedá se formulovat proč – je to něco intuitivního, jeho hudba se mně podvědomě dotýká.“ Ostatně název CD Recollection, Vzpomínka, též název jedné z Anglických kanzonet vysvětluje Janková i tak, že se s někým může podělit o oživování zapomenuté krásy. Podobně jako Haydn, ani Janková neohromuje efektem hlasové síly, bouře nebo technicistiní virtuozity, ale srdečností, něhou, bezprostředností. Její zpěv připomíná křišťálově čistý potůček, v němž se zrcadlí jas sluníčka.
Janková dokáže dát písním hloubku citu, půvab, eleganci, šarm, vtip. Její interpretace spojuje jemné švitoření i pevnou odhodlanost (včetně znělé hluboké polohy), cudnost i svéhlavost, něžné pohlazení i diblické laškování, radostnou veselost i jemné rozesmutnění, koketní vábivost i tajuplnou démoničnost. V porovnání s holandskou sopranistkou Elly Ameling, která nahrála tři CD Haydnových písní v roce 1980 pro Brilliant Classics už jako zralá „královna písní“ (povýšená ostatně do šlechtického stavu a obdařená nejvyššími holandskými vyznamenáními) je projev Jankové mladistvější, bezprostřednější, zatímco Ameling je umí prodchnout ženskostí, větší dramatičností, romantičtější náladou. A nahrávka Ameling poskytuje větší komfort srozumitelnosti textu.
Martina Janková má štěstí na partnery – Gérard Wyss , který doprovází i Edith Mathis, Cecilii Bartoli nebo Nicolaie Geddu, je komorní hráč, který dokáže prolnout zvuk klavíru s lidským hlasem, má cit pro stavbu frází i ona minisekundová „počkáta“, v Haydnových písních tolik důležitá. Doprovázel i recital Martiny Jankové 17. května 2009 ve Dvořákově síni Rudolfina na Pražském jaru, s jiným pořadím písní i jinými partnery na smyčcové nástroje. Koncert pak vysílal i Český rozhlas 3 Vltava 1 června a záznam poskytl i do rozsáhlé vysílací sítě EBU. Velké haydnovské výročí tak oslavil Supraphon skvěle.
Body: 5 z 6
