ArteMiss Trio (Adéla Štajnochrová – housle, Alžběta Vlčková – violoncello, Jana Holmanová – klavír), Žofie Vokálková – flétna. Text: A, N, Č. Nahráno: 2009. Vydáno: 2010. DDD. 1 CD ArcoDiva UP 0126-2131.
ArcoDiva prezentovala ve dvouletém kulatém výročí Bohuslava Martinů vedle úspěšného operního titulu Den dobročinnosti také kompaktní disk s komorní hudbou. Ocenit musíme dramaturgii CD, které představuje i méně informovanému posluchači několik ukázek z Martinů nejcennější neoklasické tvorby pro triové obsazení, doplněné o Duo pro housle a violoncello č. 2 H. 371 , které se ve srovnání s ostatní komorní hudbou Martinů nenahrává tak často. Klavírní trio ArteMiss (Adéla Štajnochrová – housle, Alžběta Vlčková – violoncello, Jana Holmanová – klavír) přizvalo k natáčení dvou trií vynikající flétnistku Žofii Vokálkovou . V roce 1998 ArteMiss trio získalo třetí cenu v interpretační Soutěži Bohuslava Martinů a vystupovalo i na Festivalu B. Martinů v Praze. Kompaktní disk s Martinů komorní hudbou je jejich zatím poslední nahrávka, které předcházelo natočení např. kompletního triového díla D. Šostakoviče. V interpretaci komorní hudby Martinů je rozhodující především zvuková vyrovnanost nástrojů a správná volba tempa. Rytmicky komplikované pasáže pak vyznívají nepřirozeně a těžkopádně. Zkušené martinůovské interpretky ArteMiss tria oboje zvládly vyvažovat a máme tak před sebou další kvalitní nahrávku komorního díla Martinů.
První skladba disku Duo pro housle a violoncello H. 371 je vynikající ukázkou Martinů pozdní tvorby pro komorní obsazení (dílo vzniklo rok před skladatelovou smrtí). Po úvodní části s malou reminiscencí na pařížská léta a hudbu I. Stravinského následuje lyrická kantiléna střídaná s rytmicky hybnými částmi.
Sonáta pro flétnu, housle a klavír H. 254 byla premiérována slavným francouzským flétnistou Marcelem Moyse a jeho triem v roce 1937. V hudebně nejzajímavější čtvrté větě je dán malý sólistický prostor pro flétnu a „jazzové“ preludium klavíru, které pojaly interpretky s lehkostí a elegancí. Poslech a pohled do partitury potvrzují příklon skladatele k neoklasicismu.
Za „klenot zářivého zvuku a radostného cítění“ označila americká kritika Trio pro flétnu, violoncello a klavír H. 300 po premiéře v roce 1945. V provedení ArteMiss tria může posluchač opět ocenit, kolik zvukové bohatosti a výrazových možností v souhře poskytl Martinů pouze třem nástrojům. Ocenit nutno zvukovou vyváženost klavíru jako doprovodného, ale zároveň rytmicky důležitého nástroje. Pouze poslední a nejdelší část poněkud postrádá napětí a tah.
Současně se také v roce 2010 na evropském trhu objevila stejnojmenná vynikající nahrávka z Polska (DUX 0768), rovněž obsahující dvě výše uvedená tria (Agata Igras-Sawicka – flétna). Na polské nahrávce jsou v rychlejších částech zvolena svižnější tempa a celkově vyzařuje z pojetí více energie a zdravé „agresivity“, především v rytmicky výrazných částech. Naopak pojetí ArteMiss je lyričtější a galantnější, místy až zdrženlivé. Oba přístupy jsou v komorní hudbě Martinů možné, ve správně zvolené míře naopak dokazují interpretační šíři, kterou Martinů hudba umožňuje.
Disk uzavírají Bergerettes H. 275 pro housle, cello a klavír, které patří do stálého repertoáru domácích komorních ansámblů a byly také již mnohokrát natočeny. Pastorální lyrika s folklórní melodikou střídaná s typickými martinůovskými energickými „výboji“ vyznívá v podání ArteMiss tria přirozeně a precizně.
Škoda pouze, že v obrazově originálně řešeném bookletu k CD se vyskytlo několik faktických nepřesností v textu.
Body: 4 z 6
