(Bolcom, Schönberg, Satie)
Measha Brueggergosman – soprán, William Bolcom – klavír, BBC Symphony Orchestra, David Robertson. Produkce: Sid McLaughlin. Text: A, N, F. Nahráno: 5/2007, Maida Vale Studio, Delaware Road London. Vydáno: 2007. TT: 58:19. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 6589 (Universal Music).
Kanadská zpěvačka Measha Brueggergosman (už příjmení má styl: je jednoslovnou složeninou dívčího jména a jména manželova; pomlčku nepotřebuje a dvě jména nechce) debutovala před deseti lety a už dnes je jasné, že ať zazpívá cokoli, budeme jí to věřit. Temperamentu má na rozdávání a radost ze zpívání z ní jen vyzařuje. V repertoáru má písně Wagnera, Mahlera, Wolfa, Berlioze, Villa-Lobose, Schönberga, Strausse, v krvi má gospel a obojí skvěle spojuje na nejnovějším snímku, který je nazván podle první zařazené písně Williama Bolcoma (nar. 1938) a je skutečně „surprise“. Po sedmi Bolcomových kabaretních písních (spolupůsobí na CD také jako klavírní partner) následuje osm Brettl-Lieder Arnolda Schönberga a pět písní Erica Satieho. Zpěvačka říká, že zvolený repertoár je jakési zrcadlo jí samé. Schönbergovy miniatury, které napsal pro berlínský kabaret založený Ernstem von Wolzogenem, stojí stranou jeho „seriózní“ tvorby, i ony jsou však mistrovskými kompozičními ukázkami a jemu sloužily nejen jako výdělečný prostředek, ale také jako studie hudební rétoriky moderní hudby. Všechno se tehdy trochu přehánělo, přeháněl i Wolzogen, přívrženec Friedricha Nietzscheho, když svět znamenající „prkna“ svého kabaretu nazval podle jeho „nadčlověka“ (Übermensch) těžko přeložitelným jménem Überbrettl (nadprkna). Schönbergovy písně jsou – až na jednu, kterou instrumentoval skladatel sám – v orchestraci Patricka Davina, doprovodným orchestrem je Symfonický orchestr BBC a dirigentem se smyslem pro lehce jazzový drive David Robertson . Výběr Satieho písní je velmi různorodý, od absurdní historky s omnibusem, který vozí místo pasažérů pytle sádry (protože lidé by mohli cestou přijít k úrazu) až po upřímně milostnou. Bolcom je o dvě až tři generace mladší než ostatní dva skladatelé, ale jeho písně na texty Arnolda Weinsteina s nimi stylově i obsahově zcela souzní. Pravé potěšení z interpretace Meashy Brueggergosman se dostaví při poslechu spolu s texty, které jsou otištěny anglicky, německy a francouzsky. Jedno jejímu „zrcadlu sama sebe“ však přece jen nevěřím. V Bolcomově písni The Actor totiž zpívá o známém herci, který každý večer umírá, aby se udržel při životě. Measha Brueggergosman určitě nezpívá jen kvůli tomu, že si tím vydělává na živobytí.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
