Miriam Bayle – zpěv, Matej Benko – klavír, Petr Dvorský – kontrabas, Radek Zapadlo – tenor saxofon, Pavel Bady Zbořil – bicí, hosté: Miroslav Hloucal – trubka, Miloš Dvořáček – perkuse, David Dorůžka – kytara, Ondřej Pivec – hammond B3, Luboš Novotný – dobro, lap steel, Vojtěch Lavička – housle, Beata Hlavenková – fender piano, Marcel Bárta – basklarinet a další. Smyčcový orchestr řídí Petr Ostrouchov. Nahráno: Studio Svárov, Studio Sono, 2009-2010. Vydáno 2010. TT: 68:19. 1 CD Animal Music ANI 023-2 (distribuce Panther).
Nejlepší jazzový vokál v Praze – s tímto přívlastkem je už několik let spojované jméno původně slovenské zpěvačky Miriam Bayle . Svým klubovým či festivalovým působením tento status neustále potvrzuje. V jejím případě totiž nejde jen o příjemný hlas, ale i o jazzovou erudici, ekvilibristické scatové improvizace a schopnost vnímat celek větší, než je jen nejbližší chorus. S debutovým albem Miriam Bayle však přichází až nyní, navzdory tomu, že nabídky na vydání měla již dříve.
Pro své první album zvolila tak trochu nečekaně poměrně pompézní produkci, kde její standardní kvarteto doplňuje množství hostů, včetně dechové sekce, perkusí či komorního smyčcového orchestru. Jde o kolekci převzatých písní, standardů a bossanov, v aranžmá samotné Bayle, jakož i jejího klavíristy Mateje Benka či hostujícího Davida Dorůžky . Zvláštní úlohu má na tomto snímku vydavatel Petr Ostrouchov. Je spoluproducentem, vokalistou, ale i aranžérem a dirigentem smyčcového tělesa. To svědčí o tom, že této nahrávce věnovali v Animal Music nadstandardní pozornost. Po vícenásobném poslechu se však vynořuje otázka, zda to nahrávce víc pomohlo, anebo naopak. Ale o tom později.
Miriam Bayle se na albu představuje jako suverénní zpěvácká osobnost, s různými polohami. Její tón je čirý, strohý, zbavený nadbytečného balastu vibrat a ornamentů. Pomalé balady s nízko posazeným výrazem dávají vyniknout její tmavší barvě hlasu (Gentle Rain, If You Never Come To Me, Round Midnight ). Ale Baylové temperamentu vyhovují i rychlejší groovy (Big City, Love For Sale ). Škoda že na albu nepředvedla i něco ze svého scatového umění. Posluchač si musí vystačit „jen“ s luxusně interpretovanými tématy.
Místy mám pocit, jako kdyby Miriam Bayle byla hostem na vlastním albu. Jako kdyby ta produkce okolo strhávala na sebe víc pozornosti, než by bylo vhodné – hlavně v baladách, které tak obírá o jejich potřebnou intimitu. Smyčcový orchestr by mohl být šperkem, ale když se jeho využití zúží na držení tónu, stává se ze šperku bižuterie. A tu hlas Miriam Bayle nepotřebuje.
Nejde o to, že mnohá aranžmá jsou sama o sobě pestrá a nápaditá, jde spíš o jejich účelnost. V tomto aspektu jsou nejvydařenějšími místy snímku Coreova 500 Miles High, Monkův standard Round Midnight , Harvest Moon z repertoáru Cassandry Wilson či závěrečná miniaturka s Davidem Dorůžkou Going Out Of My Head .
Něco mezi radostí a zklamáním – takový pocit evokuje debutové album Miriam Bayle. Radost z čiré krásy „nejlepšího vokálu v Praze“ a zklamání z toho, že na této nahrávce svůj potenciál neodhalila naplno. Vznikla tak jedna příjemná easy-listening deska s množstvím aranžérských fines a nadstandardně kvalitním zpěvem. Ovšem o uměleckém rozměru Miriam Bayle nám ještě nepověděla všechno. Zbývá doufat, že na pokračování nebudeme čekat tak dlouho jako na tento debut.
Body: 3 z 6
