Jan Adam Gallina, Karel Blažej Kopřiva, Jan Vent, Václav Jan Kopřiva, Jan Jáchym Kopřiva, Jakub Lokaj
Zpěv – Marta Boháčová, Libuše Márová, Oldřich Lindauer, Karel Berman, Gianni Maffeo, Milada Čechalová, Jiřina Přívratská, Vladimír Doležal, Karel Průša, Olga Dvořáková, Daniela Šounová-Brouková, Drahomíra Drobková, Miroslav Kopp, Jana Jonášová, Marta Boháčová, Eva Hlobilová, Dalibor Jedlička. Instrumentalisté: Jiří Krejčí – hoboj, Pavel Verner – oboe d‘amore, Václav Vodička – anglický roh, František Herman – fagot, Miroslav Kejmar – trubka, František Xaver Thuri – cembalo. Varhany – Milan Šlechta, Marie Šestáková. Kühnův dětský sbor, sbormistr Jiří Chvála. Pěvecký sbor Českého rozhlasu, sbormistr Milan Malý. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Pražský komorní orchestr, dirigenti František Vajnar, Jiří Stárek. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 1966 – 1967 a 1983 – 1984 Rudolfinum, 1967 Studio Strahov, Praha. Vydáno: 2007. TT: 70:31, 73:08, 78:49, 76:48. ADD. 4 CD Supraphon Music SU 3908-2.
Díky usilovné badatelské práci a následné popularizaci tamějšího rodáka skladatele Zdeňka Šestáka se Citoliby, dnes Cítoliby, staly v hudební historii českých zemí pojmem. Významným hudebním centrem se Cítoliby staly za panování hraběte Arnošta Karla Pachty od čtyřicátých let 18. století, kdy se začal rozvíjet bohatý hudební život. Nově vydané nahrávky (na čtyřech kompaktních discích), které vyšly v několika souborech gramodesek již koncem šedesátých let a pak v osmdesátých letech minulého století, přinášejí díla orchestrální, komorní a hlavně chrámová (mše, moteta, offertoria, litanie, árie) a varhanní (sólové i s orchestrem) od skladatelů Jana Adama Galliny, Jakuba Lokaje, Jana Venta a především Kopřivů Karla Blažeje, Václava Jana a Jana Jáchyma. Nejspíš by však dnešní dramaturg zvolil odlišný výběr z dochovaných skladeb. Snímky staré dvacet a dokonce čtyřicet let v podání velkých těles jako Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Pěveckého sboru Českého rozhlasu , ale i některých instrumentalistů a operních pěvců pochopitelně neodpovídají a ostatně ani nemohou odpovídat současné úrovni interpretace staré hudby. Jejich znovuvydání je však chvályhodné z hlediska dokumentárního a dokonce se proslýchá, že se komplet s příjemnou hudbou klasicismu dobře prodává, což starým cítolibským mistrům ze srdce přeji. Ještě více bych si však přála, aby se jejich skladby brzy dočkaly dalších, nových nastudování a nových natočení, protože pozornost našich interpretů si rozhodně zasluhují.
Body: 3 z 6
