(Walther, Gombert, Teyber, Mayr, Bertali, Steffani, Carissimi, Sätzl, Zelenka)
Christoph Hammer – varhany, the sound and the fury, Komorní sbor Mnichov a Neue Hofkapelle Mnichov, umělecký vedoucí Christoph Hammer. Produkce: Bernhard Trebuch. Text: A, N, F, I. Nahráno: různě. Vydáno: 2008. TT: 50:44, 77:51. DDD. 2 CD ORF CD 3041.
Nahrávka je dvojalbum, ale jen jeden z disků, které obsahuje, je hudební – a ten je navíc označen jako bonus disc, takže není ten hlavní. Je na něm nicméně jedenáct bez nadsázky nádherných skladeb a všechny svým způsobem dokumentují hlavní téma dvojalba, jímž je Hudba a víra . Všechny skladby pocházejí z archivu Rakouského rozhlasu – většinou už i ze stávajících nahrávek tohoto vydavatelství. Na nahrávce jsou skladby Johanna Jacoba Walthera, Nicolase Gomberta, Antona Teybera, Ruperta Ignaze Mayra, Antonia Bertaliho, Agostina Steffaniho, Giacoma Carissimiho, Christopha Sätzla a Jana Dismase Zelenky. Kromě Gomberta, Carissimiho a Zelenky se jedná spíše o méně známé tvůrce – což má svůj důvod. V roce 1988 byla založena „Brixenská iniciativa Hudba a chrám“ – za účelem testování původního vztahu mezi hudbou a náboženstvím jako reflexe/projekce citového života člověka. Cílem činnosti tohoto sdružení byla podpora a péče stejnou měrou o hudbu liturgickou jako o hudbu šířeji náboženskou. Aniž by to bylo někde výslovně řečeno, Brixenská iniciativa se inspirovala cestou renesančního filosofa, teologa a učence, kardinála Mikuláše Kusánského, která spočívala ve snaze dobrat se vlastních východokřesťanských a humanistických kořenů, vztahovat tradici k současnosti, počítat s ostatními kulturami a vést s nimi dialog a konečně, pokud jde o hudbu, klást si otázky týkající se člověka, které – pokud neobsahují otázky týkající se Boha – jsou polovičaté. Tyto cíle jsou v Brixenu každoročně naplňovány především v cyklech koncertů a recitálů duchovní hudby počínaje gregoriánským chorálem až po hudbu současnou. Každý rok na podzim se koná také sympozium, které trvá několik dní a pojednává různé specifické aspekty vyjádření vztahu mezi člověkem, Bohem a světem v hudbě. V roce 1990 byl tématem sympozia „gregoriánský chorál a polyfonie“ a stěžejním příspěvkem byla přednáška kardinála Josefa Ratzingera . Vydavatelství ORF se rozhodlo – když v roce 2007 bývalý kardinál, nyní už jako papež Benedict XVI. zavítal do Brixenu – oprášit z archivu jeho přednášku o víře a hudbě, která je i po téměř 20 letech stále aktuální, a vydat ji zvukem. Takže na jednom disku je promluva, která je celá otištěna i v bookletu – v originální němčině a v překladu do angličtiny, francouzštiny a italštiny – a na druhém je hudba. Výběr padl na skladby, které byly nebo bývají v Brixenu v rámci výše zmíněných koncertních cyklů uváděny. Sestava je neuvěřitelně empatická – varhanní baroko, renesanční vícehlas, klasická mše, zhudebněné žalmy, veselá ciaccona, velmi, velmi pomalé moteto, další části mší a nakonec čtyři části ze Zelenkova Miserere – a řazení je kontrastní, jak pokud jde o styl, tak pokud jde o obsazení nebo náladu hudby. Je jasné, že dramaturgii musel dělat někdo, kdo má naposloucháno spoustu hudby, vyzná se v hudbě nejen historicky, ale i psychologicky a pozná dobrou hudbu. Co track, to skvost. Hudba navíc zní v úchvatné interpretaci – skladby jsou vytěženy z rozhlasových nahrávek Neue Hofkapelle Mnichov s uměleckým vedoucím Christophem Hammerem , který hraje i varhanní čísla na disku, a několik tracků zní v podání souboru the sound and the fury , který je dvorním souborem vydavatelství ORF a myslím, že má hodně blízko k slavným hilliardovcům, ostatně jeho členem je bývalý člen Hilliard Ensemblu John Potter . Poslouchajíc hudbu na této nahrávce – Teyberovo neuvěřitelně afektově stavěné Gloria , vroucí pojetí Mayrova zhudebnění žalmu Venite gentes nebo Carissimiho Dixit Dominus , opojně minimalistickou Bertaliho Ciacconu , vysloveně teatrálně dimenzované Sätzlovo Credo – říkám si, a pak že duchovní hudba je prosta smyslnosti! Kdeže – a je to tak dobře.
Body: 5 z 6
