Kdo by očekával, že na nové nahrávce známého belgického souboru uslyší šestnáct nebo i více sboristů, tak by byl zklamán. Pravděpodobně šetří umělecký vedoucí Philippe Herreweghe své pěvce pro velké aktivity v prvním pololetí tohoto roku, kdy se budou oslavovat jeho sedmdesátiny. V květnu vystoupí v Antverpách v rozmezí tří týdnů s pařížským Orchestre des Champs-Élysées, Antverpskou filharmonií a samozřejmě s Collegiem Vocale v různém obsazení. To jsou všechno formace, které jako jejich šéf pravidelně řídí. Nahrávka výběru skladeb z Gesualdovy Šesté knihy madrigalů je zajímavá sama o sobě, ale pro nás je o to zajímavější, že se na ní velkou mírou podílejí i české interpretky. Jako vždy se jedná o mezinárodní složení, kromě Herrewegheho je jen jeden belgický zástupce, kontratenor Marnix De Cat, a dále starý dobrý nizozemský basista Peter Kooij, mladý anglický tenorista Thomas Hobbs a hned dvě české sopranistky. Hana Blažíková spolupracuje s Herreweghem již mnoho let a natočila s ním mnoho kompaktů, její kolegyni Barboru Kabátkovou, vedoucí oslavovaného Tiburtina Ensemble, Herreweghe objevil později.
Carlo Gesualdo da Venosa (1566–1613) byl ve svém čase pravý avantgardista. Překvapující disonance, dalekosáhlé harmonické obraty, bohatá chromatika, náhlé pauzy, excentrismus a silná finální exprese jsou charakteristické kompoziční vlastnosti tohoto kontroverzního skladatele. A přesto byl dlouho více znám jako vrah nevěrné (první) manželky a jejího milence než jako inovativní komponista, i když nenásledoval svého vrstevníka Monteverdiho a nepřešel na ‚stile nuovo‘. Ale je nutno také připomenout, že už v sedmdesátých letech minulého století Venhodovi Pražští madrigalisté pravidelně uváděli Responsoria a madrigaly Gesualda. Herreweghe si z jeho Šesté knihy madrigalů vybral 23 skladeb. Jedná se o pětihlasé madrigaly a jako v jeho páté knize jsou i zde pravděpodobně zařazeny starší skladby komponované mezi lety 1596 a 1611. V roce 1611 si je Gesualdo za vlastní peníze nechal vytisknout u Giacoma Carlina. Je zajímavé, že původ madrigalů v 16. století silně ovlivnila nenapodobitelná poezie Petrarky, a přesto si Gesualdo z velké většiny vybral anonymní, ne vždy kvalitní, ale velmi expresivní texty jednající o lásce a smrti, album také dostalo název jednoho z madrigalů O dolce mio tesoro (Ó sladký miláčku).
Jedna z předností Philippe Herrewegheho je nepochybně vytříbený cit pro výběr interpretů. Přestože a capella madrigaly v sólistickém obsazení mají řadu úskalí, je zvuk vokálního kvintetu sice transparentní, ale zároveň zůstává také homogenní. Když k tomu přidáme identický hudební výraz všech pěvců a informativní a vkusný layout obalu, tak je tento kompakt horkým kandidátem pro jednu z Caecilia cen nejlepších nahrávek tohoto roku, tradičně vydávaných svazem belgických hudebních novinářů.
Collegium Vocale Gent – Philippe Herreweghe. Text: A, N, F, H. Nahráno: 8/2015. Vydáno: 9/2016. TT: 75:15. 1 CD PHI LPH024.
