Napadlo vás někdy, že naše životy se odehrávají v různých podobách a dimenzích Matrixu? Podobný pocit jsem měl, když mne poprvé ovanula hudba projektu Kchun s názvem Purgatio. Nevím, do jaké míry jsou ony brány osobních Matrixů prostupné, ale do jisté míry záleží na ochotě a empatii každého člověka. Purgatio přináší příběh, který je klidnou výzvou, ponouká k diskuzi a společnému sdílení emocí, mezi nimiž nechybí pojmy jako marnost, pokora a vzkříšení. Koncepci a dramaturgii alba připravila Barbora Kabátková, která je známá jako umělecká vedoucí souboru Tiburtina ensemble. Kabátková na novém albu projektu Kchun vytvořila zajímavou vypravěčskou osu, která je inspirována Božskou komedií největšího básníka středověku Dante Alighieriho. Její fundované průvodní slovo můžeme číst v přepychovém a obsažném bookletu, kterému chybí jediná věc: údaj o celkové stopáži.
Album samotné je členěno do pěti větších oddílů s názvy Creator omnion (Tvůrce), Mors (Smrt), Infernum (Peklo), Purgatorium (Očistec) a Paradisum (Ráj). Tím se vysvětluje i motivace názvu alba. Purgatio je v této naraci vnímáno jako očištění a hledání cesty. Nahrávka chronologicky řadí prastaré liturgické hymny (Primus parens hominum), kondukty (Veni redemptor gencium) a unikátní conductus – planctus. Nechybí tropy, madrigal a dvojhlasé organum, jež se vrací k repertoáru raného vícehlasu. Jednotlivé „kapitoly“ jsou koncipovány jako hudební a recitační pasáže. Prameny Barbora Kabátková čerpala z různých zdrojů, včetně významného Kodexu Las Huelgas, který vznikl na počátku 14. století ve španělském cisterciáckém klášteře Santa María de Las Huelgas v Burgos.
Interprety alba je pěvecké duo Kchun, jehož filozofie se opírá o druhý hexagram nejstarší čínské knihy I-ťing – Knihy proměn. Tvoří jej tenorista Marek Šulc a barytonista Martin Prokeš, kteří mají s interpretací staré hudby letité a pádné zkušenosti. Jejich pojetí je příjemně pročištěné od nánosu dalších staletí, vystačí si s přirozenými dispozicemi zpěvních hlasů, vnitřní synergií a barevným souladem. Taková interpretace dává smysl. Role vypravěče se citlivě zhostil herec Vladimír Javorský, jehož sugestivní přednes se zdařile vyhýbá patosu a jakkoli exaltované deklamaci. Je civilní, výborně artikuluje a s jakousi přísnou přímočarostí nedává šanci pochybám.
Na začátku jsem hovořil o Matrixu. Prodírat se zpátky k rané jednohlasé a vícehlasé liturgické hudbě staré 500 a více let je svým způsobem podobné, jako otevírat v sobě virtuální svět. Purgatio je příběh o naději, o poznání, o potencialitách bytí s jeho temnými i světlými stránkami. Stačí se pouze naladit na tu dávnověkou vlnu.
Martin Prokeš / tenor, Marek Šulc / baryton, Vladimír Javorský / recitace. Text: Č, A, N. Nahráno: 2019. Vydáno: 2019. 1 CD Arbor.
