Judita Leitaite, Vilnius Municipal Choir „Jauna muzika“, Christopher Chamber Orchestra of Vilnius, Donatas Katkus. Produkce: Vilius Kondrotas, koprodukce s Litevským hudebním informačním a vydavatelským centrem. Text: A, N. Nahráno: 2/2003, Lithuanian Radio. Vydáno: 2004. TT: 52:56. DDD. 1 CD Naxos 8.557604 (distribuce Classic).
Zhudebňování rekviem – potažmo mše – mělo v silně katolické Litvě všechny předpoklady k tomu, aby zde přerostlo v tradici. Počátky formování litevské národní hudby tomu skutečně napovídaly (Juozas Naujalis či Česlovas Sasnauskas, jehož Requiem z let 1899-1911 mimochodem instrumentoval a v Praze roku 1930 uvedl český hudebník a diplomat Jaroslav Galia), ovšem následný kulturně politický vývoj tento náběh ze známých příčin přerušil. Teprve poměrně nedávno se v Litvě objevily dvě reprezentativní skladby, které by mohly tuto tradici opět pozvednout: Requiem „Padlým za svobodu“ (1989) Vidmantase Bartulise a právě Balakauskasovo Requiem in memoriam Stasys Lozoraitis (1995).
Osvaldas Balakauskas (1937) svou kompozicí uctil památku osobnosti, která dlouhá léta hájila v diplomatických službách litevské zájmy v zahraničí (ve Vatikánu a později v USA). Neučinil tak jistě náhodou. Jednak sám v letech 1992-94 působil jako ambasador v Paříži, jednak tím i symbolicky demonstroval svou zvýšenou orientaci na světový (hudební) kontext, což je rys, který ho od počátku tvorby odlišoval od jeho litevských vrstevníků Broniuse Kutavičiuse či Feliksase Bajorase.
Balakauskasovo Requiem je komorně laděným (mezzosoprán, sbor, komorní orchestr) a svým způsobem tradičně koncipovaným dílem, které uvědoměle odkazuje k mozartovsky chápanému koncertnímu rekviem (patrné je to zvláště v makrostruktuře, která se od Mozartovy skladby v daném žánru liší jen nepatrně). Hudebně nás však zavádí mnohem hlouběji do vývoje hudby – do středověku, přičemž kompoziční principy a techniky příznačné pro toto období autor zdařile aktualizuje a nenásilně přizpůsobuje svému vyjadřovacímu jazyku, jenž vykazuje zřejmou spřízněnost jak se sovětskou avantgardou šedesátých let, tak i se současnými tendencemi mnohých jejích představitelů – A. Pärta, V. Silvestrova a dalších. Specifická, pro mě osobně mnohdy spíše chladná racionalita provázející celou Balakauskasovu tvorbu, získává v Requiem v konfrontaci s hudební minulostí najednou podmanivý půvab, který podtrhuje i velice precizní provedení litevských špičkových interpretů.
Vydavatel: Naxos/distribuce Classic
Stopáž: 52:56
Nahráli: Judita Leitaite, Vilnius Municipal Choir „Jauna muzika“, Christopher Chamber Orchestra of Vilnius, Donatas Katkus
Body: 5 z 6
