Paul Motian – bicí, Bill Frisell – kytara, Joe Lovano – tenor saxofon. Nahráno: 4/2004, New York. Vydáno 2005. TT: 59:58. 1 CD ECM 1902 (distribuce 2HP Production).
Bubeník Paul Motian je legenda. Hrál s Theloniem Monkem, v klasickém triu pianisty Billa Evanse, ale i s progresivisty – Colemanem Hawkinsem, Carlou Bley či Liberation Music Ensemble Charlieho Hadena. Umí vytlačit z bicí soupravy pravou be-bopovou šťávu, ale rovněž malovat impresionistické zvukové obrazy. To druhé je případ i nového alba se starými spoluhráči. S kytaristou Billem Frisellem hraje od roku 1980, se saxofonistou Joe Lovanem začal spolupracovat o tři roky dříve.
Hudba na disku se nikam nehrne. Basa absentuje a kapelník ví proč. Chybí rytmus v klasickém smyslu – swing, groove, čtyři, pět (a tak dále); prostě pulzující rytmická platforma. Motian se drží vzadu a jako dobrý hostitel vytváří atmosféru dvěma mimořádným instrumentalistům a, což je možná ještě důležitější, na notové stojany jim předložil deset zajímavých, a v některých případech i dosti vzrušujících témat. Dvě jsou od Kerna/Hammersteina a Monka, a právě u nich je pozoruhodné, jak tyhle písničky dokázali hudebníci reinterpretovat ve velice volném a „subjektivním“ konceptu nahrávky.
Osobně je mi bližší, když muzikanti splétají nitě tří barev do vzdušné látky, než česaná freejazzová příze, ve které Frisell využívá své efektové krabičky, ale to je věc názoru. A propos Frisell – to, co hraje na tomto CD, je přímou antitezí jeho loňské radostně groovové nahrávky Unspeakable, za kterou obdržel cenu Grammy.
S Motianem se realizuje jako intelektuální hráč, vzdálen svým country črtám, ale i alternativním brutalitám. Tato poloha mu také moc sluší. Lovano je samozřejmě jako vždycky technicky disponovaný, kulantní gentleman, který navzdory harmonické a melodické fantazii působí nesmírně kultivovaně.
Zajímavou otázkou je, jakou roli zde sehrál producent Manfred Eicher . Jaká je vlastně role producenta v takové velice subjektivní výměně hudebních názorů? Eicher je především vlajkonošem velice originální estetiky, konceptu ECM, jejímž hrdým nositelem je i toto album. Pokud není vaší prioritou živočišnost a explicitní projevy energie, pokud jste ochotni procítit minuciózní vlákna introvertní konverzace, jaksepatří si jej vychutnáte.
Vydavatel: ECM/2HP Production
Stopáž: 59:58
Body: 3 z 6
