Pavel Haas Quartet (Veronika Jarůšková, Marek Zwiebel, Pavel Nikl, Peter Jarůšek), Danjulo Ishizaka – violoncello. Text: A, N, F, Č. Nahráno: 4, 8/2013, studio Domovina, Praha. Vydáno: 2013. TT: 37:51, 53:51. DDD. 2 CD Supraphon SU 4110-2.
Pavel Haas Quartet ve své nahrávací činnosti vybírá ze stále vzdálenější minulosti. Po Prokofjevovi, Haasovi, Janáčkovi a Dvořákovi Franz Schubert, podle mě po Beethovenovi největší mistr komorní hudby přinejmenším 1. poloviny 19. století. A byla to správná volba, i když možná na ni mělo vliv přátelství s cellistou Danjulem Ishizakou a fakt, že Smyčcový kvintet C dur spolu několikrát po světě provedli. Geniální kvintet je totiž nakonec podle mě hlavní skladbou projektu, přestože Smyčcový kvartet d moll je známější a má na kontě o trochu více nahrávek (26 proti 24). Jak hrají Schuberta Haasovci? Tvůrčí poetika je podobná jako u předešlých projektů. Skutečně hodně bohaté spektrum kontrastů různého druhu, stupně a naléhavosti, hodně dramatických momentů, eruptivního dynamismu, ale také až mysteriózní zklidnění, technická dokonalost a souhra, masivní, „česká“ (či spíše dnes už haasovská), plnokrevná forte. Zatímco řada konkurentů jako by hledala schubertovskou Vídeň a byla tlumočníkem, česko-slovenské kvarteto je vykladačem Schuberta pro první dekády 21. století. Do první skupiny bych řadil Hagen Quartet, Leipziger Streichquartett, Wiener Philh. Streichquartett, Takács Quartet, Amati Quartett Zürich a částečně i legendární Alban Berg Quartet, do výrazně autorské skupinky Emerson String Quartet a částečně Julliard String Quartet. Zastavme se u kvintetu, který kdysi natočilo s Milošem Sádlem i Smetanovo kvarteto. Řada snímků se pyšní slavnými jmény violoncellistů – Mstislav Rostropovič, Yo-Yo Ma, Heinrich Schiff ad., ale výraznou vyšší kvalitu to nahrávkám nepřidává. Nezřídka „řadoví“ celllisté jsou pro výsledek přínosnější. To je i případ recenzované nahrávky. Důležité na kvintetu je mimo pečlivě propracovaná, transparentní struktura vnitřních hlasů, skvělý výkon primária a pevný základ violoncell. Před časem jsem pěl chválu na nahrávku přátelského projektového souboru pod vedením Janine Jansen. Veronika Jarůšková sice není tak oslňující houslistka, nejspíš ani nemá tak kvalitní nástroj, ale coby primárius nijak za ní v kvintetu nezaostává. U paní Jansen stojí výsledný zvukový obraz na ní (viz neuvěřitelně zpěvné Adagio), u Haasovců na homogenitě a do určité míry novosti celkové koncepce. Ilustrující je tempový plán kvintetu. Celkové stopáže nejsou převratně jiné, nežli u jiných souborů, ale jak s temporytmem Haasovci pracují během například úvodního Allegra nebo ve Scherzu, které má skvělý odpich, jsem slyšel jen výjimečně. U tohoto titulu se rozhodně nudit nebudete! Když moje pocity z desky hodně zobecním, tak nahrávku Pavel Haas Quartet bych umístil na kvalitativní úroveň Alban Berg Quartet (D 810) a Artemis Quartet – Truls Mörk a Janine Jansen & company (D 956). Důležitou formální drobností, jež stojí za uvedení, je luxus, který souboru Supraphon umožnil. Aby nemuseli dojíždět stopáž dodatky, má každá skladba svůj disk! Zážitek je pak o to intenzivnější.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
