(Fauré, Ravel, Albéniz, Staak, Boccherini, Ponce)
Pavel Steffal – kytara, Emanuel Kümmel – kytara. Produkce: Pavel Steffal. Text: Č. Nahráno: 2005, Dominikánský klášter Piaristického náměstí, České Budějovice. Vydáno: 2005. TT: 56:20. DDD. 1 CD P. S. Music 03.
V pořadí druhý kompakt kytaristů Pavla Steffala a Emanuela Kümmela nese týž název, který oba protagonisté zvolili pro stejnojmenný festival, již třetím rokem jimi organizovaný na půdě ZUŠ Piaristické náměstí v Českých Budějovicích. CD přináší víceméně náhodný výběr literatury, která (nepočítaje Ravelovu skladbu) jemně koketuje s lehčím žánrem, což je ve výsledku vlastně jediným pojítkem jinak dosti rozdílných tvůrčích estetik. Pro někoho to bude problém, sama nahrávka ale na vybroušený, ne-li objevný dramaturgický klenot nijak neaspiruje. Úvodní Suita Gabriela Fauré je skvělým aranžérským počinem Pavla Steffala, a přestože původní je verze pro dva klavíry, umná stylizace novému znění na přesvědčivosti nijak neubírá. Zato Ravelův Menuet Antiqua žádá přece jen expresivnější kinetiku než tu, která vane ze „správné“ sehranosti, v jejímž důsledku se fráze topí v těžkých a ukázněných dobách – nota bene, když sám autor jde celou vahou proti nim. Oběma hráčům tak (zatím) nejvíce sluší hudba, která neklade příliš velké nároky na vybočení ze strojového, po zádech melodie se vinoucího metra. Potud je sázka na Albénize, Staaka, Ponceho i Boccheriniho dobrou volbou. A byť pomalá tempa napovídají i jiné limity, jde v jádru o sympatický a nadšením hýřící projekt, kterých bude díky snadno dostupné studiové technologii jistě čím dál víc. Celkově valné vzezření CD trochu kazí toporné komentáře v bookletu, kombinující encyklopedické údaje s nepatřičnými „perličkami“ z historie, ze kterých se sice dozvíme, že Fauré o bohoslužbách kouřil, ale to nám při pátrání po původním nástrojovém obsazení nebude moc platné. Dosti chytračení – každý, kdo si někdy vydal CD, ví, jak mnohočetná lopota to je, a potud klobouk dolů před Pavlem Steffalem – producentem, aranžérem, hudebním režisérem a interpretem v jedné osobě. Kritické resumé? Jste-li fandové kytary, bude vás ušlechtilý a (pře)jemný sound dua Steffal-Kümmel bavit celých padesát šest minut. Pokud ne, nikdo na světě vás nepřesvědčí, že kytara není jen medově sladký a hodný instrument, hodící se k medově sladkému a hodnému repertoáru.
Body: 3 z 6
