Nahrávka je zdařile sestavena tak, aby nám v poměrně úzkém limitu jednoho CD představila různé stránky symfonické tvorby Pavla Vranického (tedy Paula Wranitzky, jak jej znala hudební Vídeň), který ve své době vůbec nebyl řazen ke druhořadým autorům. Brilantní Symfonie G dur , přednesená v naprosté stylové i interpretační jistotě London Mozart Players , kontrastuje s druhou, na svou dobu značně avantgardní Symfonií c moll , na jejíž adresu se komentář nerozpakuje uvést: „Kdyby býval Mozart napsal Symfonii c-moll, takto by asi mohla znít!“ Pravým interpretačním oříškem je úvodem zmíněná Charakteristická symfonie pro mír s Republikou Francouzskou . V dramaticky zvukomalebných obrazech (či spíše obrázcích) si nad ní zopakujeme průběh Francouzské revoluce a následných válek. Uvážíme-li, že skutečný zvukový záměr autora je dnes těžké rozšifrovat, nelze než ocenit přístup Matthiase Bamerta . Ten zde volí zdravou a noblesní střední cestu mezi přílišnou popisností, jež by snadno došla do nechtěné komiky, a naopak neosobní distancí. Tam, kde je to možné, neváhá vzít hudbu zcela opravdově. Zejména „Osud a smrt Ludvíkova“ v tklivě frázovaných smyčcích con sordino, zakončená dvěma ranami guillotiny, jistě dojme i otrlého.
Pokud v nás objevná nahrávka dalšího z „Mozartových současníků“ vzbudila zájem, nezbývá nám než se těšit na příští tituly.
Vydavatel: Chandos / Panther
Stopáž: 71:13
Nahráli: London Mozart Players, Matthias Bamert
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
