O to významnější je nová přehledová monografie Petra Daňka věnovaná historickým tiskům v českých zemích do roku 1630, obohacená o pozoruhodný a pro další výzkum velmi potřebný soupis tisků z let 1488-1628 dochovaných v Čechách. Publikaci vydalo nakladatelství KLP – Koniasch Latin Press ve spolupráci s Nadací pro dějiny kultury ve střední Evropě za finanční podpory grantové agentury ČR. Autor je již po tři desetiletí významnou a všestrannou osobností české hudební kultury: muzikolog, pedagog, interpret, překladatel, dramaturg a manažer. Svou hudebněvědnou a interpretační činnost zasvětil hudbě renesance, studiu a zpřístupňování nových pramenů. Předkládaná kniha je plodem autorova celoživotního zájmu o hudební tisk období vrcholné renesance a zachycuje v přehledném soupisu přes 300 samostatných titulů tisků vokální polyfonie, rané monodie, hudební teorie a instrumentální hudby uložených v českých knihovnách, muzeích, archivech a dalších institucích. Hudební tisky v českých fondech byly v předchozích desetiletích částečně zpracovány díky mezinárodnímu projektu RISM [= Répertoire International des Sources Musicales] a o jejich mapování se v 60. letech minulého století významně zasloužili i Jaroslav Bužga, Jan Kouba, Eva Mikanová a Tomislav Volek příručkou Průvodce po pramenech k dějinám hudby. Fondy a sbírky uložené v Čechách (Praha 1969). Nový revidovaný a o mnoho nových i unikátních položek doplněný Daňkův soupis je omezen pouze na Čechy, neboť moravské fondy byly mezitím z velké části zpracovány Theodorou Strakovou. Podobný průzkum nebyl jednoduchý před půl stoletím a přináší různá úskalí i dnes: fond historických hudebních tisků prochází neustálými proměnami ve smyslu nových objevů, a to díky stále postupující evidenci knihoven a využití nových technologií (ale i objevů náhodných) na straně jedné, bohužel ale i ztrát a dislokací v rámci majetkových přesunů na straně druhé. Autorův zájem byl proto věnován stejným dílem novému prohledání i revizi známých pražských centrálních knihoven (Národní knihovny, Knihovny Národního muzea a fondů Českého muzea hudby), jakož i fondům mimopražským včetně sbírek farních, klášterních, zámeckých i soukromých. Nakolik je podobný průzkum náročný a svým způsobem „nekonečný“ dokládá skutečnost, že v současné době je v České republice evidováno více než 1100 knihoven, knižních fondů a sbírek, ne všechny jsou však přístupné.
Jádrem publikace je tedy katalog hudebních tisků dochovaných v Čechách s odkazem na RISM a s uvedením českých institucí, ve kterých se daný tisk nachází. Velmi užitečnou pomůckou pro uživatele – historiky i hudebníky – je uvedení signatury, pod kterou je možno svazek dohledat (v RISMu tento údaj zcela chybí).
Katalog je uveden předmluvou, ve které jsou vysvětlena kritéria výběru a zpracování (např. soupis neobsahuje tisky kancionálové, chorální a příležitostné), dosavadní stav podchycení sbírek, otázky metodologické i popis toho, co nemohlo být z různých důvodů prostudováno a do soupisu zahrnuto. Takto koncipovaná publikace by již sama o sobě byla naprosto přelomovým dílem, na které česká hudební věda čekala desítky let. Autor se však rozhodl v dalších kapitolách věnovat blíže několika vybraným tématům, které čtenáři pomohou proniknout do problematiky renesančního nototisku v českých zemích hlouběji.
První z kapitol se pochopitelně věnuje obšírněji vývoji tisku vokální polyfonie v Čechách v období 1500–1630. Nototiskařskou dílnou nejvýznamnějšího předbělohorského tiskaře v Čechách, Jiřího Nigrina, se zabývá kapitola následující (obsahující i samostatný soupis doposud známé Nigrinovy produkce), na kterou volně navazuje pojednání o tiscích skladeb rudolfínského skladatele a zpěváka Francisca Saleho. Praha byla po téměř čtyřicet let sídlem císařského dvora Rudolfa II. a proto je zřejmé, že tisky v českých sbírkách nejsou jen české provenience (a to z hlediska skladatelského i tiskařského), ale najdeme mezi nimi i jedinečné skvosty vzniklé jinde, díla nejuznávanějších hudebníků druhé poloviny 16. století. Neznámému a nově objevenému tisku motet Orlanda di Lasso z roku 1580 je proto věnována další část práce. Osudům bohaté hudební knihovny Viléma a Petra Voka z Rožmberka je zasvěcena předposlední kapitola, zatímco závěr patří jiné ucelené sbírce hudebnin české provenience, která se ocitla v zahraničí: tato ovšem, na rozdíl od sbírek rožmberských, v době zcela nedávné a tentokrát ve Spojených Státech.
Publikace je vybavena obšírným poznámkovým aparátem, seznamem použité literatury, provenienčním rejstříkem tiskařů a nakladatelů, autorským rejstříkem skladatelů, hudebních teoretiků a editorů, rejstříkem osob. To, co jistě příjemně překvapí každého, kdo vezme knihu do ruky, je neobyčejně bohatá obrazová příloha: faksimile zhruba sto dvaceti nejkrásnějších titulních listů renesančních hudebních tisků, která činí z právě vyšlé přehledové publikace Petra Daňka skvostné kompendium, velmi potřebné jak pro hudební vědce, historiky a badatele o dějinách tisku, tak pro hudebníky samotné, ale které se stane jistě nepostradatelnou příručkou i pro knihovníky a muzejní pracovníky českých i zahraničních institucí.
Navíc, plně v autorově stylu, odborná publikace Petra Daňka je i velmi čtivá a díky prohlubujícím kapitolám spolu s obrazovou přílohou je schopná přiblížit svět hudebního tisku v českých zemích v době renesance i neodborné veřejnosti, milovníkům staré hudby, historie a krásné knihy.
Zcela na závěr je nutno dodat, že byť se jedná o česky psanou publikaci, i zahraniční badatel se v ní může velmi dobře orientovat a mít přístup k většině údajů díky rozsáhlému resumé v angličtině, rejstříkům a bohaté bibliografii. Samotný přehled tisků s již zmíněným skvostným obrazovým materiálem v podobě reprodukce více než stovky titulních listů dobových tisků je těžištěm publikace a díky nim je kniha přístupná i odborníkům a znalcům, kteří češtinou nevládnou.
Koniasch Latin Press Praha, 2015, 223 str., ISBN 9788087773130.
