Plácido Domingo – tenor, Wiener Symphoniker, James Levine. Režie: Jean-Pierre Ponnelle. Text: A, N, F. Titulky: A, N, F, Š, čínsky. Nahráno: Zvuk 7-8/1981, Bregenz, obraz 12/1981 (operní scény) a 7/1991 (komentář), Sevilla. Vydáno: 2007. TT: 68:00. Obraz. formát: NTSC/COLOUR/4:3, PAL compatible. Zvuk. formát: PCM Stereo/DTS 5.1. 1 DVD Deutsche Grammophon 0734289 (Universal Music).
Nezapomenutelný režisér a scénograf Jean-Pierre Ponnelle zahájil v roce 1981 natáčení ojedinělého projektu Pocta Seville. Hlavním protagonistou je zde – jak jinak – světový tenorista španělského původu Plácido Domingo. V tomto pozoruhodném městě, kde se snoubí prastaré křesťanské a maurské tradice, se odehrávají vybrané operní scény svázané s tímto městem buď zcela úzce nebo i přeneseně. Ponnelle s výjimečným citem pro výpovědní hodnotu operního díla sestavil cyklus jednotlivých árií. Mozartův Don Giovanni je ozvláštněn v árii Fin ch0han dal vino dvojrolí Dominga jako Dona Giovanniho a současně také Leporella (ten zde ovšem nezpívá). Skvostem je pak především scéna z Rossiniho Lazebníka sevillského , kde Domingo mistrně zvládá jak tenorový part Hraběte Almavivy, tak barytonový part Figara. Precizní výběr scén a mistrovský střih dokáží z této scény, v níž Figaro domlouvá s Almavivou setkání s Rosinou, vykouzlit úžasnou fikci rozhovoru dvou tak rozdílných postav. Bizetova Carmen jistě nemůže v projektu chybět a první ukázka je věnována proslulé Květinové árii . Verdiho Síla osudu je rovněž zasazena do španělského plenéru, Domingo v roli Dona Alvara vystupuje před zdmi starého hradu poblíž Sevilly. Beethovenův Fidelio je ztvárněn velmi dramaticky, zde jako paralela Goyových obrazů revolučního boje za svobodu. Ponnelle dokáže snoubit Goyovu sugestivní grafiku s černobílým záznamem Florestanovy árie ve vězení opravdu obdivuhodně. Následuje scéna z málo známé španělské opery autora M. Penelly El gato montés , kde si Domingo v roli toreadora zazpíval romantický duet se sopranistkou Virginií Alonso v roli mladé cikánky. Závěr je vrcholem Ponnellova režijního záměru – v aréně Plaza de Toros, v níž tento režisér inscenoval celé představení Carmen. Zde je zařazena pouze vypjatá závěrečná scéna, v níž Don José zabíjí svoji lásku Carmen, výborně zpívanou mezzosopranistkou Victorií Vergara. Scenerie španělské koridy korunuje celý projekt, v němž i sám Domingo dostal mimořádné příležitosti a všechny postavy báječně souzní v jeho podání s nádherným prostředím Sevilly a španělskou atmosférou. Celý projekt byl dokončen o deset let později v roce 1991, kdy Domingo v roli průvodce zasvěcuje diváky do tajů kouzelného města a hudby s ním spojené. Bonus pak přináší vstupní rozhovor všech tří hlavních aktérů projektu – Dominga, Levina a Ponnella a také Domingův komentář o prvních úvahách obrazového i hudebního ztvárnění.
Body: 5 z 6
