Pražské kytarové kvarteto

(Ravel, Janáček, Prokofjev, Grieg, Fauré)

Pražské kytarové kvartetoMarek Velemínský, Václav Kučera, Jan Tuláček, Martin Sauer – kytara. Produkce: OSA. Text: A, Č. Nahráno: 2005, Studio Principum, Praha. Vydáno: 2005. TT: 57:43. DDD. 1 CD Studio Principum PS-011-2131.

Na kompaktu Pražského kytarového kvarteta se tentokrát setkáváme s vděčnými repertoárovými čísly, která soubor provádí s úspěchem již několik let. Všechna mají společného autora-aranžéra, vedoucího souboru Marka Velemínského , za jehož nástrojově stylizační um by se nemusel stydět leckterý skladatel. Platí to především o Ravelově Alborada del gracioso , jejíž celkově pomalejší tempo s vypointovanou rytmickou kresbou jen podtrhuje pikantnost původní předlohy. Griegův Peer Gynt je skvělé číslo, jež zaznělo s úspěchem na mnoha pódiích ještě v dobách původního složení ansámblu, úvodní Morning Mood je opět krásnou zvukomalebnou hříčkou Marka Velemínského. Svou poetiku má i prokofjevovská a janáčkovská úprava, byť působí v konfrontaci s dvěma předchozími opusy unyleji. Pavana Gabriela Faurého se mi naopak jeví tak trochu jako nutná stafáž. Kouzlo skladby samotné je přeci jen příliš ukotveno v orchestrálním zvuku, rychle doznívající tón kytary jako by se nesnoubil s kantilénovou podstatou kompozice. Celkové vzezření CD je velmi dobré a nástrojové sejmutí z dílny Zdeňka Dvořáka by se mohlo dávat za příklad v hodinách akustiky. Škoda, že soubor více neiniciuje, tak jako v minulosti, nové autentické skladby. Ty od Duarteho, Raka, Morela jsou již nemalým bohatstvím, vedle nichž dosavadní nemastná neslaná hudba několika českých autorů citelně bledne. Bůhví proč, pojali objednávky souboru jako cvičení v instrumentaci svých, již jednou napsaných, skladeb a bůhví proč jim to vedoucí souboru trpí. Na česká autentická díla pro jediné těleso svého druhu u nás si budeme muset počkat.

Body: 5 z 6

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější