Díky slovenskému vydavatelství Pavian Records vydala Iva Bittová další ze svých folklórních alb, a opět ve spojení se smyčcovým kvartetem. Tentokrát jde o slovenské lidové písně z nesmírně bohatých etnomuzikologických sbírek Bély Bartóka a místo Škampova kvarteta, který zpěvačku doprovodil na albu s moravskými lidovými písněmi (Moravská lidová poezie v písních 2004), stanul před mikrofony sice mladý, ale již mezinárodně ostřílený Mucha Quartet. Vzniklo tak mimořádně výpravné CD pod všeříkajícím názvem Béla Bartók: Slovenské spevy. Jde zároveň o další úzkou spolupráci Bittové se skladatelem Vladimírem Godárem (úchvatný projekt Mater 2006). Ani samotný Bartók není v případě hudebního chameleona Bittové novinkou – téměř před dvaceti lety vyšlo album 44 Duets For Two Violins, jež natočila společně s Dorotheou Kellerovou.
44 lidových písní, většinou krátké stopáže, tvoří společně se soudobě znějícím smyčcovým kvartetem zároveň jakousi svitu; však jsou jednotlivé části označeny pojmy pro klasické kompozice, z nichž nejvíce jsou zastoupeny Andante, Allegro a Lento. Nechybí ani čistě instrumentální tracky, jichž je celkem osm a rozdělují tak kolekci na jakési pomyslné tři oddíly. V rámci těchto oddílů album v podstatě graduje. Přiznám se, že úvodních devět písní mne nijak neupoutalo, připadají mi fádní, bez nápadu, příliš ploché. Počínaje ale nádhernou smuténkou V mikulášskej kompanii se začínají zvedat emoce. Velmi osvěžující je občasný podíl mužského zpěvu z řad muzikantů, jako v případě romance Datel’na dub“, Dosti som sa nachodiu, Pri Prešporku, při tichom Dunajku či velmi civilní baladě Pásou Janko dva voli. Smyčcový kvartet nijak zvlášť nevybočuje z folklórního charakteru písní, spíše umocňuje melodický oblouk nebo rytmičnost. V poslední desítce písní se ale přece jenom na povrch prodere více soudobého instrumentálního zvuku, jako například v rapsodické Hej, pofukaj a nejvýrazněji (a zároveň nejdramatičtěji) v Prileteu pták. Aranžérsky vynalézavě jsou smyčce zakomponovány též ve smutečních až žalostných písních typu Ej hory, hory, dve hôričky zelené a Dolu dolinami; zde sice spoře, avšak o to více nechávají vyznít zpěv, a zároveň ho tak umocňují. Iva Bittová zpívá s citem pro sdělení, dokáže odstínit emoce a náladu, ale nějak jsem čekal přece jenom víc; takhle nepřekročila svůj již běžný standard. Ovšem i tak je laťka stále pořádně vysoko! Což je vlastně obdivuhodné. A tak album oceňuji pěti H. Je opravdu skvělé. Ale do výjimečnosti mu chybí onen moment překvapení, které s sebou přineslo již zmíněné album moravských lidových písní ze sbírek Janáčka…
HHHHH
Iva Bittová – zpěv, Mucha Quartet (Juraj Tomka, Andrej Baran – housle, Veronika Prokešová – viola, Pavol Mucha – violoncello). Text: Č, A. Nahráno: 8/2015 Bratislava. Vydáno: 2016. TT: 66:16. 1 CD Pavian Records PM0099-2.
