Coreovy Dětské písně jsou vlastně kompozice napodobující jazzové improvizace. Quakvarteto, které je ve skutečnosti sextetem, se někdy drží přesného autorova zápisu, jindy experimentuje a zahušťuje hudební plochy vlastními nápady, viz nejznámější Children 's song no. 6 , kde se přidává další proud imitací ve fázově zpožděném kánonu. (Ostatně komponování si členové ansámblu odzkoušeli již na svém prvním CD Průvany z roku 2001.) Na jazzovou improvizaci tu není prostor, a to i přesto, že přímou zkušenost s jazzovou hudbou mají minimálně dva členové souboru (Petr Keller , Antonín Mühlhansl ). A záměr tvůrců vychází především tam, kde se aranžmá právě nejvíce vzdaluje od jazzové sazby, tehdy je totiž potřeba přijít s nějakým skutečným nápadem. Hudba místy dostává rustikální východoevropský nádech, z abstraktní polohy vystupuje a získává nový obsah. Názvuky Toma Waitse nebo Billa Frisela kráčí sem tam přes estetiku scénické hudby až někam k třetímu proudu nebo ještě dál k meziválečné avantgardě ve stylu Ervina Schulhoffa. Vokální zpracování částí písní je příjemným zvukovým zpestřením, ale když se objeví v obdobné formě již poněkolikáté, ztrácí něco ze svého půvabu. Bohužel ani jedna úprava nepřekračuje hranice světa romantizující hudby. Vše je doslova neposkvrněno novodobým hudebním intelektem. Proto CD asi nebude patřit do sféry soudobé moderní hudby, nepatří ani do jazzu a stojí, jak už bylo řečeno, hrdě osamoceno. Nápaditý obal Richarda Procházky a Štěpána Rusína zasluhuje metál a jen podtrhuje širokou pestrost odstínu hudby Quakvarteta.
Vydavatel: Tvox
Stopáž: 56:33
Nahráli: Petra Klementová – flétna, vokály, Antonín Mühlhansl – klarinet, basklarinet, altsaxofon, Dorothea Kellerová – housle, vokály, Dada Klementová – klavír, harmonium, vokály, Petr Keller – kontrabas, vokály, Petr Šmiřák – tuba
Body: 3 z 6
