Radek Baborák – umělecký vedoucí, lesní roh, Dalibor Karvay, Martina Bačová, David Pokorný, Vladimír Klánský – housle, Karel Untermüller, Vladimír Kroupa – violy, Hana Baboráková, Vít Petrášek – violoncella, David Pavelka – kontrabas, Jindřich Pavliš – klarinet, Petr Valášek, Vojtěch Nýdl – basklarinety, Jan Musil, Mikuláš Koska, Jakub Hořejší, David Minár – lesní rohy, Ondřej Voskovec – fagot, Jana Boušková – harfa, Petr Holub, Svatopluk Čech, Petr Ostrouchov – perkuse. Text: Č, A. Nahráno: 2013, 2014, Sono Recording Studios, Nouzov. Vydáno: 2014. TT: 72:28. DDD. 1 CD Animal Music ANI 044-2.
Tip Harmonie + Tip Editora
Pražská firma Petra Ostrouchova Animal Music nevydává sice mnoho titulů, zato každý je osobitý, ve všech úrovních vycizelovaný a nepřeslechnutelný. Přibližně před rokem vyslal pan vydavatel do světa mimořádně povedenou desku Apokalypsis (Tiburtina Ensemble, David Dorůžka Trio, ANI 041-2). Na konci roku 2014 jsme o tři opusy dále a o přízeň publika se uchází další originální titul, jehož tavicí pecí, hybatelem, sjednotitelem a leaderem je hornista, dirigent a příležitostný aranžér Radek Baborák. Odchod z Berlínské filharmonie mu náramně svědčí – založil několik souborů včetně komorního orchestru, stále je členem kvintetu Afflatus, hraje sólově… a nahrává. Kouzlo „orchestříku“, jenž pro tuto nahrávku sestavil, není ani tak v hráčské oslnivosti jeho členů, ale spíše ve spontánnosti, flexibilitě, homogenitě, muzikalitě a schopnosti naslouchání. Pravda, Baborákova horna nad vším ční opojnou tónovou lahodností a technickou virtuozitou, na kterou u nás stále ještě nikdo nemá, ale i on, coby ozdoba tohoto nadžánrového dortu, je integrální součástí „orquestrina“, jenž sebevědomě protančí jak hudebním světem Latinské Ameriky, tak světy sladce impresivní Francie či judaismu. Kouzelnější prezentaci Piazzolly (Historie du tango v aranžmá Tomáše Illeho) jsem už dlouho neslyšel a Faurého Pavana fis moll, op. 50, získala díky aranžmá Františka Štěrbáka neotřelé barvy. Samostatnou interpretační kapitolkou jsou tři drobné kusy pro sólovou hornu (Shaw, Lauro, Braun), zde s podporou cajonu Svatopluka Čecha. Způsob, jakým hraje Radek Baborák Valčík Antonia Laury, původně určený šestihlasému harmonickému nástroji, vzbuzuje údiv i úctu… Jelikož jsem nenašel v lednovém šuplíku desek nic osobitějšího, patří Tip editora právě tomuto projektu.
Nic na tom nemění fakt, že na přečtení kvalitního průvodního článku jsem si musel, jakkoliv oceňuji zajímavý design, vzít lupu a že Bolero Maurice Ravela (aranžmá: Radek Baborák, Tomáš Ille), jehož téma je rozprostřeno mezi 18 hudebníků, je sice osobitým příspěvkem k nesčetným aranžmá slavného kusu, ale originál opět nebyl dostižen. Nicméně je to velmi dobře koncipovaný a výborně zahraný pohled na notoricky známý kus. I v tom je možno vidět kouzlo novosti této desky, kterou doporučuji pozornosti milovníků dobré hudby s otevřeným srdcem.
