Richard Strauss
Der Rosenkavalier
Elisabeth Schwarzkopf – soprán, Otto Edelmann – basbaryton, Christa Ludwig – mezzosoprán, Eberhard Wächter – baryton, Teresa Stich-Randall – soprán, Nicolai Gedda – tenor aj., Children0s Chorus from Loughton High School for Girls and Bancroft0s School, Philharmonia Chorus, Wilhelm Pitz – sbormistr, Philharmonia Orchestra, Herbert von Karajan. Produkce: Walter Legge. Text: A. Nahráno: 10. – 15., 17. – 22. 12. 1956, Kingsway Hall, London. Vydáno: 2006. TT: 70:06, 59:46, 61:36. ADD, digitally remastered. 3 CD EMI Classics 094637735725 (EMI).
Karajanova nahrávka Straussova Růžového kavalíra pořízená v roce 1956 patří od doby svého vzniku mezi nejpozoruhodnější a posluchačsky nejoblíbenější nahrávky tohoto díla. Její zatím poslední reedice se objevila v loňském roce v řadě EMI Classic Historical vedle dalších slavných karajanovských nahrávek minulosti – Mozartových Cosi fan tutte (1954), Kouzelné flétny a Figarovy svatby (obě z roku 1950) nebo Verdiho Falstaffa a Trubadúra (obě 1956).
Part Maršálky nazpívala fenomenální německá sopranistka Elisabeth Schwarzkopf. Ve své době byla nedostižnou představitelkou této role, jež patřila k jejím nejlepším ze straussovského repertoáru (byla také vynikající Hraběnkou v Capricciu, Arabellou nebo Ariadnou na Naxu – tyto její kreace existují také v nahrávkách EMI). V nahrávce upoutá vedle dokonalého pěveckého projevu především svým introspektivním výrazovým pojetím partu – její Maršálka je dojemně vroucná v něžném objetí s Oktaviánem, jemně žensky ironická v dialogu s Ochsem a také odevzdaně přející štěstí mladému páru v závěru opery. Skoro šeptané fráze v Maršálčině monologu o plynutí času mají v pojetí Schwarzkopf obrovskou imaginativní hloubku a napětí – s úderem vzdálených hodin hudba úplně ztichne a následuje po dlouhé odmlce neuvěřitelně procítěná poslední fráze. Oktavián Christy Ludwig v sobě spojuje mladickou naivitu a jistou suverénní světáckost, která vynikne především ve scéně s křehkou Sophií Teresy Stich-Randall. Baron Ochs Otto Edelmanna je méně hrubiánský, než jak jsme u této role zpravidla zvyklí. Je to spíše uhlazený intrikán, jehož síla je v promyšlené taktice. Obsazení dalších rolí je velmi vyvážené – v roli Faninala exceluje charakterním projevem Eberhard Wächter, krásnými italskými frázemi zaujme Zpěvák Nicolaie Geddy.
Karajan volil místy mírně pomalejší tempa, čímž akcentoval temnější podtóny díla. Ty pro něj zřejmě měly, s ohledem na rozumovou vyzrálost postavy Maršálky, větší význam než bujará komičnost vyjadřovaná běžně Ochsem. Tím je tato nahrávka – vedle vynikajících pěveckých výkonů – opravdu pozoruhodná a určitě by neměla ve vaší sbírce chybět. Přestože se jedná o úsporné vydání, čemuž odpovídá také poměrně dostupná cena, nahrávka podobných kvalit by si přece jen zasloužila lepší vybavení bookletu (rozšířenější informace o díle a umělcích, případně libreto opery) a to nejen v anglickém jazyce.
Body: 5 z 6
