Albert Dohmen – basbaryton, Ricarda Merbeth – soprán, Matti Salminen – bas, Robert Dean Smith – tenor, Silvia Hablowetz – mezzosoprán, Steve Davislim – tenor, Rundfunkchor Berlin, Eberhard Friedrich – sbormistr, Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin, Marek Janowski – dirigent . Text: A, N, F. Nahráno: 13.listopadu 2010, Berlin Philharmonie. Vydáno: 2011. TT: 126:29. SACD. 2 CD PentaTone classics PTC 5186 400.
Vydavatelství PentaTone classics se ke svému desetiletému výročí činnosti a velkému jubileu Richarda Wagnera v roce 2013 pustilo do zcela ojedinělého projektu živých nahrávek deseti nejvýznamnějších děl tohoto německého skladatele. Od listopadu roku 2010 do března 2013 se v sále Philharmonie v Berlíně již uskutečnilo či teprve uskuteční vždy pouze jednou koncertní provedení daného díla, které bude následně vydáno na zvukových nosičích. Společným atributem nahrávek se stal polský dirigent Marek Janowski (narozen ve Varšavě roku 1939), jehož účast v tomto projektu není třeba obhajovat. Jedná se o vrcholného wagnerovského interpreta, který se již mezi lety 1980 a 1983 se Staatskapelle Dresden postaral o vůbec první digitální studiovou nahrávku kompletního Prstenu Nibelungova se zvučnými jmény jako Theo Adam, Peter Schreier, Jessye Norman, Siegfried Jerusalem, Kurt Moll, Jeannine Altmeyer či René Kollo. Do projektu nebyli zapojeni Berlínští filharmonikové nýbrž Rozhlasový symfonický orchestr Berlín , jehož je Janowski od roku 2002 uměleckým ředitelem. Předem lze avizovat, že to nijak projektu neubírá na atraktivitě, hovořit lze i o opaku. Jednostranná a mnohaletá adorace Berlínských filharmoniků začíná být přeci jen trochu nudná a je možné připomenout, že se rozhlasový orchestr z Berlína představil i v Praze. Pod taktovkou šéfdirigenta se jako špičkové symfonické těleso v roce 2005 prezentoval v díle Gustava Mahlera, Richarda Wagnera a Richarda Strausse. Celý projekt odstartoval recenzovaný Bludný Holanďan , na jaře tohoto roku přicházejí na trh Mistři pěvci a Parsifal. Z konce loňského roku je již nahrán Lohengrin, březen roku současného navazuje Tristanem a Isoldou, v květnu pak bude následovat Tannhäuser. Celý projekt završí Prsten Nibelungův. Na listopad je naplánováno Zlato Rýna s Valkýrou, v únoru a březnu 2013 vše ukončí Siegfried a Soumrak bohů. Jako pěvci jsou ohlášeni umělci nejpovolanější. Obsazení Prstenu Nibelungova ještě oznámeno nebylo, v sérii se již ale můžeme opakovaně těšit na jedinečné umělce, jako jsou Stephen Gould, Nina Stemme či Albert Dohmen. V jednotlivých operách se též objeví jména jako Michelle Breedt, Kwangchul Youn, Christian Gerhaher, Torsten Kerl, Klaus Florian Vogt, Susanne Resmark, Günther Groissböck, Georg Zeppenfeld, Edith Haller, Evgeny Nikitin, Eike Wilm Schulte, Christian Elsner, Michelle DeYoung, Franz-Josef Selig nebo Matti Salminen.
Na trhu je k dispozici velké množství audio nahrávek Bludného Holanďana a je to skutečná pastva pro uši. Ve velké šíři zde převládá vyrovnaná kvalitativní úroveň, kdy se jen těžko stane, aby si méně zkušený posluchač pořídil nahrávku neuspokojivé úrovně.
Německý basbarytonista Albert Dohmen (1956) podává Holanďana s velkým emocionálním nábojem, jeho výborné hlasové dispozice a bohaté zkušenosti s prováděním Wagnerových rolí na prknech divadel ho řadí mezi vrcholné představitele této role. Jeho duet s precizní a ve všech polohách báječně znějící Němkou Ricardou Merbeth je i zásluhou dirigenta a jeho promyšleného vedení orchestru patřičným vrcholem nahrávky. Dohmen před několika měsíci ve Vídeňské státní opeře nezapomenutelným způsobem ztvárnil Wotana, živá nahrávka celého Prstenu pod taktovkou Christiana Thielemanna by měla vyjít v kompletní nahrávce na CD. Zpět však k nahrávce dnešní. Daland finského basisty Mattiho Salminena (1945) je mocný, vroucný a inspirativní. Před deseti či dvaceti lety by zřejmě zpíval ještě lépe, nahrávání i tak tohoto dnes již legendárního pěvce zastihlo ve výborné formě a zůstává zaslouženě ozdobou nahrávky. Za nadmíru zajímavé považuji sledování kariéry amerického tenoristy Roberta Deana Smithe (1956), jehož hlas získává zcela nezaměnitelnou, málokdy vídanou a těžko popsatelnou barvu, která zní v prostorách divadel i na nahrávkách příjemně pružně, lahodně a měkce. Je tomu tak i v roli Erika na této nahrávce. I volba tohoto umělce byla výborným tahem. Mohl-li bych si z celkem devíti nahrávek Bludného Holanďana, které znám (Sawallisch, Barenboim, Janowski, Levine, Dohnányi, Klemperer, Solti, Sinopoli, Konwitschny), zvolit ideální obsazení, dirigoval by Otto Klemperer, Anja Silja by byla Sentou, Falk Struckmann Holanďanem, Peter Seiffert Erikem a Martti Talvela Dalandem. Zejména novější nahrávky může být nezbytné nechat v uších posluchače dozrát, v čase se může preferované „pořadí“ zcela jistě měnit. A kdo ví, třeba jednoho dne bude mít i dnešní nahrávka hlavní slovo. Nakročeno k tomu má více než svižně. Výjimečný projekt byl hoden výjimečné grafické úpravy. Milovníkům oper Richarda Wagnera je vše předkládáno ve velmi atraktivním balení. Booklet obsahuje libreto a řadu doplňkových zajímavostí. Špičkové zpracování úvodní studie, životopisů a fotografií všech umělců je pak samozřejmostí. Nejdůležitější je ovšem zvuk a umělecká kvalita. Tyto dvě kategorie mají příkladné parametry, a proto lze dnešní nahrávku jen a jen doporučit i těm nejnáročnějším posluchačům.
Body: 5 z 6
