Eleanor Steber – Vanessa, Rosalind Elias – Erika, Nicolai Gedda – Anatol, Chor der Wiener Staatsoper, Wiener Philharmoniker, Dimitri Mitropoulos. Produkce: Salzburger Festspiele. Text: A, N. Nahráno: live, 16. 8. 1958, Festspielhaus, Salcburk. Vydáno: 2006. TT: 55:36, 70:36. AAD, digitally remastered. 2 CD Orfeo C 6530621 (distribuce Classic).
Tato nahrávka rakouského rozhlasu ORF nám nabízí živý záznam z festivalu Salzburger Festspiele roku 1958. Nahrávka je cenná jako další kus do kolekce záznamů ze salcburských provedení, která se vždy vyznačovala prvotřídním obsazením. Toto CD navíc přináší málo známou operu Samuela Barbera Vanessa , která byla v roce 1958 v Salcburku provedena v evropské premiéře. Jednalo se vlastně o přenesení inscenace z Metropolitní opery, takže na nahrávce vystupují jako sólisté tehdejší hvězdy Met a dirigent Dimitri Mitropoulos. Vídeňská filharmonie pod řízením Mitropoulose podává vynikající výkon a to jistě mnoho napomohlo tehdejšímu přijetí Barberovy opery. Opera Vanessa měla u salcburského publika úspěch, kritikou však byla spíše odsouzena. Podrobnou historii uvedení opery a též dobové reakce z tisku nalezneme v bookletu. Bohužel v něm ale chybí kompletní libreto (uvedeno pouze v podobě podrobné synopse), které pro samotného Barbera hrálo rozhodující roli, proč se odhodlal konečně ke kompozici svého prvního operního opusu. Tuto informaci se dozvídáme ze zajímavého rozhlasového rozhovoru se skladatelem, který je také zařazen na CD. Příběh dvou žen – stárnoucí Vanessy a její mladé neteře Eriky – čekajících na osudovou lásku, je dobře srozumitelný právě díky Barberově hudbě. Opera byla kritikou často označována za epigonskou a opravdu zvláště vliv Richarda Strausse je zde patrný. Přesto bych vyzdvihla schopnost Barberovy hudby sledovat přesně dramatický vývoj a schopnost navození nálady. Na počátku opery převažuje temná, skutečně až „straussovská“ expresivnost, zachycující atmosféru v domě, kde žijí tři opuštěné ženy tří generací. Ta je však postupně přeměněna příchodem mladého muže na scénu a v opeře zaznívá řada uzavřených čísel, v nichž dominuje vždy jasný melodický nápad, na kterém je dané číslo vystavěno. Vrcholem opery je pak rozlučkový kvintet před závěrem opery, kdy je z jediného melodického nápadu vybudováno předivo všech pěti hlasů. Ze sólistů zaujmou tehdy začínající hvězdy Met mezzosopranistka Rosalind Elias v roli neteře Eriky a v roli osudového muže Anatola Nicolai Gedda.
Body: 4 z 6
