Deska přináší dvě dobré zprávy. Zaprvé je skvělé, že v době krácených rozpočtů, rušení nebo slučování firem se najde společnost, která se kromě jazzu rozhodne vydávat i klasiku. Zadruhé: dává šanci prosadit se na náročném trhu i lidem, kteří nepatří do úzkého kruhu „vyvolených“ pro domácí nahrávky. Oba protagonisté této desky moc gramofonových šancí zatím neměli a rozhodně ji nepromarnili. Poctu české hudbě vzdali očekávaným repertoárem na velmi slušné úrovni. Silvie Hessová se mě svou temperamentní, energickou hrou zaujala nejvíce v Janáčkovi (Houslová sonáta ), ale ani v dalších skladbách vysloveně nezklamala (Smetana: Z domoviny , Dvořák: Romance , Suk: Čtyři kusy ). Konkurenčních nahrávek však není málo, a tak to nebude mít lehké. Dojem z jejího příjemného projevu mi sice trochu kalilo často jednotvárné, jakoby nervózní vibrato, tak příhodné v Janáčkovi, ale celek byl pozitivní. Daniel Wiesner se rozhodně vedle houslistky neztratil. Hraje velmi suverénně a místy kráčel v čele snad až příliš sebevědomě.
Vydavatel: Cube Bohemia
Stopáž: 58:23
Nahráli: Sulvie Hessová – housle, Daniel Wiesner – klavír
Body: 3 z 6
