Smetanovo trio: Jitka Čechová – klavír, Jana Vonášková-Nováková – housle, Jan Páleníček – violoncello. Produkce: Matouš Vlčinský. Text: Č, A, N, F. Nahráno: 5, 11/2009, Studio Bohemia Music, Praha. Vydáno: 2010. TT: 73:56. DDD. 1 CD Supraphon SU 4008-2.
O tom, že romantická hudba je Smetanovu triu mimořádně blízká, se posluchači mohli přesvědčit již nesčetněkrát a výjimkou není ani tato nahrávka. Dvě z nejhranějších romantických trií tu máme možnost slyšet v provedení, které jen sotvakoho nechá chladným. První větu Mendelssohnova Tria d moll op. 49 pojali interpreti doslova jako drama, v němž nám nedovolí vydechnout až do závěrečných taktů. Půvabný rozhovor klavíru a smyčců v II. větě okouzlí upřímností výrazu i přirozeně plynoucí agogikou. Scherzo proletí v obdivuhodném tempu, zajiskří řadou vtipných momentů, ale zároveň v něm nemůžeme nepostřehnout skrytý dramatický podtext. Finální větu nadepsal Mendelssohn Allegro assai appassionato , ale do sólového klavírního partu hned v prvním taktu připsal poněkud protichůdný pokyn un poco tranquillo . Interpreti zpočátku respektují spíše ono „un poco tranquillo“, ale v průběhu věty se natolik nechají strhnout proudem Mendelssohnovy hudby, že nakonec vítězí „appassionato“ a celá věta vyzní neméně vášnivě a dramaticky než věta úvodní. V následujícím Klavírním triu Es dur op. 100 (D. 929) Franze Schuberta jako by se před posluchači otevřel úplně jiný svět. Je v něm méně vášní, méně dramat, zato nepoměrně víc životního optimismu. Už výrazné hlavní téma 1. věty zazní s vervou až nakažlivou a celá věta plyne se švihem, jaký se slyší jen málokdy. O to více pak překvapí působivé zjemnění barev v sonátovém provedení. Hlavní téma volné věty je sice náznakově stylizováno jako smuteční pochod, ale interpretům zjevně nešlo o to, aby posluchače rozesmutnili. Věta je plná vroucí zpěvné lyriky, takže smuteční pochod vnímáme spíše jen jako nenápadnou melancholickou kulisu. V posledních dvou větách jsou hlavními náladotvornými prvky hravost a pohoda. Smetanovo trio podává obě věty s neodolatelným šarmem a se zjevným potěšením, a přestože se v poslední větě znovu připomene smuteční pochod, je celkové vyznění Schubertova tria natolik optimistické, že si ho určitě s chutí hned pustíme znovu.
Body: 5 z 6
