Evangelina Mascardi – třináctisborová barokní loutna (Cezar Mateus, New Jersey, 1999). Text: N, A. Nahráno: 2011, Kostel Kartause Mauerbach. Vydáno: 2011. TT: 57:10. DDD. ORF Edition Alte Musik CD 3121.
Střízlivá schránka skrývá poklad – výběr z bohatého odkazu loutnového fenoména 1. poloviny 18. století Sylvia (Silvia) Leopolda Weisse (12. 10. 1687 – 16. 10. 1750). Byl jedním z nejvýznamnějších a nejplodnějších skladatelů loutnové hudby v historii, proslulý svou technicky dokonalou zpěvnou hrou; pro loutnu napsal kolem 650 skladeb. (Z jeho sedmi dětí vynikl loutnista Johann Adolf Faustinus, 1741 – – 1814.) Byl v kontaktu s vynikajícími hudebníky jeho doby (např. v době působení v Drážďanech s Quantzem, Graunem, Veracinim, Pisendelem, W. F. Bachem, J. S. Bachem, Františkem Bendou ad.) a velmi uznával českého loutnistu hraběte Johanna Antona Losy von Losinthal, jehož památce věnoval geniální tombeau, které bohužel na desce není. Ostatně kontaktů s Čechami bylo více, pár let působil v Praze a finančně jej podporoval Filip Hyacint Lobkovic. České nitky vážou k Čechám i argentinskou loutnistku Evangelinu Mascardi (1977). Není to tak dlouho, co spolupracovala s našimi soubory Collegium Marianum a Collegium 1704 (velmi kvalitním zvukovým dokladem jsou kupříkladu desky Music of Baroque Prague I a Concerti op. 7 Henrica Albicastra) a byla tady častým hostem. Na svou novou desku vybrala 14 kusů, jejichž autografy jsou uloženy v British Library London a v Sächsichen Landesbibliothek Dresden. Většinou jde o tancem ovlivněnou hudbu. Kdybych měl označit skladbu, která mě nejvíce oslovila, tak by to byla smutně kráčející Allemenda ze Sonáty a moll. Nad hrou paní Mascardi lze jen žasnout. Můj zážitek byl natolik silný, že překonal interpretace kytaristů na moderní nástroje. (Zvolila 13 sborovou loutnu německého typu.) Po delší době je to první projekt drnkacího nástroje, který si mě bezezbytku získal!
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
