(Benjamin Britten, John Rutter)
Český chlapecký sbor, Jakub Martinec – umělecký vedoucí, sbormistr, Jennifer Beynon Martinec – sbormistryně, Hana Müllerová–Jouzová – harfa, Václav Uhlíř – varhany, Martin Maroul – trubka, Mikuláš Chvojka – soprán. Text: A. Nahráno: 29. – 30. 8. a 12. 9. 2011, Kostel Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou. TT: 53:32. DDD. 1 CD Pueri Auri, o. p. s. PA 22011.
V adventním čase přichází na trh v pořadí již druhá nahrávka Českého chlapeckého sboru , který vznikl v roce 2010 v Hradci Králové. Přináší srovnání „vánoční“ tvorby dvou anglických skladatelů – Benjamina Brittena a Johna Ruttera. Brittenova Slavnost koled op. 28 byla napsána během druhé světové války a zazněla poprvé roku 1942 na Norwich Castle. Ačkoliv jde o úpravy a stylizace písní různých tradic, je to dílo velmi svébytné a originální, s typickým brittenovským rukopisem, projevujícím se jak v zajímavém zacházení s harmonickým a melodickým materiálem a sborovou traktací, tak v netradičním zapojení harfy coby doprovodného nástroje. Harfové interludium, které kompozici zhruba ve dvou třetinách přetíná, je nečekaně krásnou intimní a skromnou hudbou, která velmi dobře odpovídá poselství koled – radovat se můžeme i tiše a nenápadně, s důrazem na vnitřní prožitek a s absencí vnějškové okázalosti. Koledy Johna Ruttera jsou v mnohém opakem Brittenových úprav – zvukově efektní, opulentní, s akcentací tutti zvuku a harmonického vývoje. Do série koled (v níž najdeme i Tichou noc Franze Grubera a Josepha Mohra a českou Hajej, nynej, Ježíšku) zařadil i tři autorské, které svou vyumělkovaností a harmonií odkazující spíše k populární hudbě jdou vlastně proti duchu ostatních. Český chlapecký sbor pod vedením sbormistra Jakuba Martince a sbormistryně Jennifer Beynon Martinec zpívá s přehledem o celku, s citem pro dynamiku a tektoniku skladeb. Jeho síla je spíše v tutti pasážích, které zní plně a vyrovnaně (místy z celku trochu vyčnívají ostřejší soprány). Některé nástupy jednotlivých hlasů (převážně soprány a tenory) jsou lehce intonačně nejisté, z hlediska celkové barvy není sbor ještě plně kompaktní, ale to je vzhledem k jeho mládí pochopitelné. Diskutabilní je „italská“ výslovnost latinského textu, to je nicméně obecnější problém. Dlouhý dozvuk kostela Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou je pro zvolený repertoár jistě vhodný, přesto bych si dovedl představit o něco konkrétnější a bližší snímání (hlavně v některých kontrapunktických částech Brittenovy kompozice).
Body: 3 z 6
