(Granada, Nessun dorma, O sole mio, Memory, Danny Boy ad.)
Bernhard Wheaton, Jason „Chopper“ Turbull, Drew Graham, Kent „Auto“ Maddock, Matthew Hickey, David Kidd, Kim „Foghorn“ Kirkman, Dion Molinas, Craig Atkinson, Greg „Chuckles“ Moore – tenor, Steven Baker, Julia de Plater – klavír. Text: N, A. Nahráno: neuvedeno. Vydáno: asi 2007. TT: 53:35, 73:31. DDD. 2 CD Bella Musica / Membran Music 232566 (distribuce Bohemian Music Service).
Po famózním komerčním úspěchu koncertů tzv. Tří tenorů (Carreras, Domingo, Pavarotti) se otevřel prostor, který naplnily další formace, a to buď sestavené pro konkrétní projekt nebo stálé. Dočkali jsme se koncertů tří sopranistek, tří barytonistů, tří altistek, čtyř tenorů, osmi tenorů a v tomto tisíciletí deseti tenorů, což je už komorní jednooborový sbor. (Dál je možné pokračovat snad jenom k Alexandrovcům.) Formace, která stvořila dvoudiskovou kompilaci, by mohla být zajímavá, kdyby si zvolila originální repertoár, provokovala skladatele k vytvoření nových kompozic. Jenomže výsledek je špatný plagiát oněch tří tenorů, s kterými se navíc mohou pěvecky měřit jen ve svých snech. Jsou to hlasy různých kvalit. Nejsou to králové nejen vysokých „c“, ale ani ostatních poloh. Jsou pouze příjemní. Takových formací je však možné vytvořit nepočítaně. Nechápu proč natáčet v deseti tenorech, navíc s ostrým klavírem, podprůměrně Nessun dorma , La donna e mobile , Funiculi, funicula , Questa o quella a další hity, když to nejlépe zní v originálu a na trhu je řada špičkových nahrávek. Tento projekt nelze brát jinak než jako útok na peněženky lidí bez hudebního názoru. Jako atrakce do televizních show je to však asi dobrý marketingový tah.
Body: 1 z 6
