Scarecrow Press, Inc., Lanham, Maryland – Toronto – Plymouth, UK, leden 2010, 301 stran.
Scarecrow Press patří do okruhu univerzitních nakladatelství a jeho produkce pokrývá široký záběr od historie a vědy po knihy, učebnice a příručky o hudbě a filmu. Letos v lednu vydalo již čtvrtou knihu Timothy Cheeka , který se věnuje „zpívání češtiny“ v operách a vokální hudbě soustavně: tentokrát o Smetanově Prodané nevěstě .
I z této Cheekovy knihy je zřejmé, jak moc má českou hudbu rád. Logicky navazuje na jeho záslužné, dlouhodobé a systematické úsilí přiblížit českou hudbu anglicky mluvícím zájemcům. Kniha je ovšem užitečná nejen stále stoupajícímu počtu těch, kteří nevládnou češtinou, a přece Prodanou nevěstu interpretují v originále, ale všem, a to i Čechům, kteří se o ní chtějí dozvědět více z jazykového, ale i historického, společensko-politického a kulturního hlediska. Přehledně shrnuje fakta a přináší pohled zvnějšku, nezatížený nánosem tradic, které jsou s touto nejznámější a nejčastěji uváděnou operou v českých zemích spjaty.
Základní návod k české výslovnosti ve vokální hudbě Cheek publikoval už v roce 2001 ve své knize Singing in Czech . A Guide to Czech Lyric Diction and Vocal Repertoire s využitím mezinárodní univerzální výslovnostní transkripce IPA, vysvětlením principů české výslovnosti i s praktickými audio ukázkami na CD. Systém včetně doslovného překladu jednotlivých slov do angličtiny a věcného anglického překladu vět včetně scénických a hudebních poznámek pak Cheek aplikoval na libreta Janáčkových oper Příhody lišky Bystroušky a Káťa Kabanová.
Cheek tak díky knižním vydáním rozšířil a uchoval své mnohaleté praktické zkušenosti klavíristy, korepetitora, jazykového coache a Associate Professor of Voice na respektované School of Music, Theatre & Dance na University of Michigan s více než stoletou tradicí v oblasti performing arts. Cheek je také nadšeným propagátorem díla Vítězslavy Kaprálové (Supraphon vydal nahrávku jejích písní se sopranistkou Danou Burešovou a Timothy Cheekem jako klavíristou) a členem kanadské Kaprálová Society.
V případě Prodané nevěsty ovšem Cheek tentokrát „návod“ na zpívání libreta v češtině rozšířil o rozsáhlou studii o vzniku a uvádění Prodané nevěsty. Bezprostředním podnětem k napsání knihy bylo Cheekovo působení jako jazykového coache češtiny při uvedení Prodané nevěsty na University of Michigan v roce 2007 s výhradně studentským obsazením, ale i v kanadském Edmontonu v rámci programu Opera Nuova. Cheek se v té době mohl opřít především o svou znalost několika nastudování Prodané nevěsty počínaje inscenací v MET v roce 1978 (Levine, Straras, Gedda) a produkce pražského Národního divadla od roku 1995. Cheek také připomíná, že prakticky až do 40. let 20. století se Prodaná nevěsta v anglicky mluvících zemích hrála německy!
Kniha je přehledně rozdělena do dvou částí. V první autor shrnuje především fakta o Prodané nevěstě z různých úhlů pohledu. Třebaže na začátku představuje Českou republiku jako zemi, kde je operní divadlo symbolem hrdých lidí a jejich boje za národní identitu, a vysvětluje význam Národního divadla v Praze a okolnosti jeho stavby, v dalším textu se Cheek soustřeďuje výhradně na Prodanou nevěstu; do širších kontextů Smetanovy operní tvorby, české nebo evropské hudby ji nezasazuje. Cheekovou ambicí není vědecko-historický výzkum pramenů nebo muzikologická analýza; předností jeho práce je zručná, přehledná, pečlivá kompilace informací na základě rozsáhlého studia literatury – české a anglicky psané. Je asi, že jiní autoři by pravděpodobně zmínili a tím i zdůraznili některé jiné aspekty historie a charakteristiky této opery; nesnadného úkolu vybrat z nashromážděných podkladů na prostoru devadesáti stránek to podstatné tak, aby vznikl plastický a srozumitelný obraz, se ovšem Cheek zhostil výstižně. Neusiluje přitom o svůj osobitý nebo novátorský pohled na tuto operu, ale s oporou v literatuře a svých zkušenostech vychází z pojetí Prodané nevěsty jako lidové komické opery s hluboce lidskými charaktery, tedy nikoli Prodané nevěsty jako karikatury, parodie nebo až drsného dramatu. Cheek celkový charakter Prodané nevěsty připodobňuje k Mozartovi. A snaží se postihnout, v čem spočívá „Czechness“ Prodané nevěsty.
Autor zařazuje také podrobnou výstižnou věcnou synopsi opery, kterou by dozajista obohatily incipity árií, umístěné k odpovídajícím částem obsahu. Pro případné uvádění ve školních nebo amatérských podmínkách prakticky zmiňuje možné škrty. Vysvětluje také typy kostýmů a podobu i význam krojů v českých zemích.
Další kapitola je věnována historii uvádění Prodané nevěsty, přičemž v českých zemích se po jednotlivých érách bohužel věnuje pouze Národnímu divadlu – jistě i díky tomu, že mohl vycházet z publikace Jana Panenky a Taťány Součkové Prodaná nevěsta na jevištích Prozatímního a Národního divadla 1866 – 2004. Unikátní je naopak souhrn uvádění Prodané nevěsty v USA od první inscenace v roce 1893 v Chicagu přes opakovaná nastudování v Metropolitní opeře po školní produkce, ale i v dalších anglicky mluvících zemích: Kanadě, Velké Británii, Austrálii a Jihoafrické republice. Rozsáhlé historii německých inscenací nebo historii snahy o prosazení Prodané nevěsty ve Francii a provádění v dalších zemích se Cheek nevěnuje.
Pro výběr sólistů, kteří v Prodané nevěstě vystupovali a kterým se Cheek rozhodl věnovat samostatný medailon, si po jednotlivých hlasových oborech zvolil poněkud diskutabilní „filtr“ debutů v rolích Prodané nevěsty (nedodržuje ho ovšem důsledně). Mohl tak sice připomenout některé zajímavé interprety (Patricia Craig, Risë Stevens apod.), ale vytratili se mu tak sólisté, kteří sice v žádné z rolí Prodané nevěsty nedebutovali, ale pro které byly role v Prodané nevěstě jedním z vrcholů jejich kariéry a významně ovlivnili hudební a inscenační podobu této opery. Podobný výběr uplatnil Cheek také u dirigentů a choreografů, režiséry přitom neuvádí vůbec.
Mimořádný prostor (pochopitelný s ohledem na to, že jeho životní partnerkou se stala česká baletka Bohuslava Jelínková, která tančila ve třech inscenacích Prodané nevěsty v Národním divadle) věnuje tancům v Prodané nevěstě. Stručné portréty jsou věnovány vybraným choreografům (včetně legendárního Balanchina) a jejich pojetí tanců v Prodaných nevěstách, k nimž někdy cituje i z kritik.
Cheek se také pokouší o charakteristiky hlavních postav Prodané nevěsty. Postihnout na malém prostoru několika řádků i etymologii jmen, hlasovou charakteristiku a pěvecké obtíže role je nesnadné a Cheek musel nutně zjednodušovat. Jakkoli s některými Cheekovými charakteristikami lze polemizovat, rozhodně jsou to postřehy inspirativní. Závěr první části je věnován jazykovým aspektům – výslovnosti a jazykové ohebnosti češtiny, problematice časomíry a přízvučnosti.
Druhá část knihy přináší kompletní libreto Prodané nevěsty, Cheek správně nezapomněl ani na scénické poznámky. Text je zpracován velmi přehledně: každé slovo je přepsáno do fonetické výslovnosti podle IPA s detailními poznámkami a současně doslovně přeloženo do angličtiny; toto pojetí, kdy vedle sebe je český i anglický text, jistě ocení hlavně pěvci, kterým toto uspořádání umožňuje bezprostřední porozumění významu textu jak z hlediska obsahového, tak hudebního nebo zvukomalebného. Samozřejmě nechybí věcný anglický překlad.
Knihu doplňují dodatky, které shrnují informace o vydání klavírního výtahu a partitury i s praktickými odkazy, kde se dají objednat. Cenná je část, v níž Cheek rozebírá jednotlivé anglické překlady s informacemi, kdo a kdy je přeložil a pro jaké uvedení byly použity, dokonce někde doplňuje i citace z kritik. Přináší také přehled nahrávek Prodané nevěsty na LP, CD, DVD a ve filmu. Rozhlasová vysílání ani televizní inscenace neuvádí.
Šíře a hloubka Cheekova zkoumání Prodané nevěsty je udivující. Knížka je vybavena rozsáhlým poznámkovým aparátem, informace jsou přesně zdrojovány. Jakkoli je seznam literatury úctyhodný a dokonce i českým smetanovským specialistům otevírá nové zdroje informací, k úvahám může vyzývat absence některých, z českého pohledu nepominutelných smetanovských publikací (Jaroslav Jiránek: Smetanova operní tvorba, 2 díly, Edition Supraphon 1984 a 1987, Otakar Hostinský: O zpěvohrách Smetanových, Přemysl Pražák: Smetanovy zpěvohry, ale i smetanovské monografie Hany Séquardtové nebo Václava Holzknechta ad.). V seznamu literatury není vůbec uvedeno jméno Zdeňka Nejedlého, který tak zásadně ovlivnil vnímání Bedřicha Smetany v českých zemích, nebo Mirka Očadlíka. Za zmínku by jistě stála i vzpomínková kniha legendárního představitele Jeníka Ivo Žídka.
Dobře zpracován je i rejstřík. Méně se vydařila obrazová část publikace s pouhými 13 fotografiemi nevalné kvality. Přitom si Cheek dobře uvědomuje význam vizuálních předloh pro inscenování Prodané nevěsty, když doporučuje podívat se na současné české soubory, které se věnují lidové hudbě a tancům.
Knížka Američana Timothy Cheeka o Prodané nevěstě nemá v českých podmínkách obdobu a je třeba za ni poděkovat. Zasvěceně a s nakažlivým nadšením zpřístupňuje českou kulturu světu a otevírá českou operu anglicky mluvícím zájemcům. Že takový „návod“ k Prodané nevěstě poskytuje Američan, nás může naplnit hrdostí nad tím, že naše kultura zásadním způsobem oslovuje vnímavé lidi kdekoli na světě. A zároveň bychom se měli zamyslet, proč takové praktické kompendium nedokážeme nabídnout zahraničním zájemcům sami.
(Zkrácená verze recenze publikována s laskavým svolením časopisu Czech Music Quarterly.)
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
