Čerstvé supraphonské album Janáček Moravian Folk Songs je vydavatelstvím avizováno jako nejnovější album sopranistky Martiny Jankové, je však výsledkem vzácné interpretační shody a spolupráce tří umělců. Barytonista Tomáš Král se během posledního desetiletí vyprofiloval jako jeden z nejobsazovanějších zpěváků staré hudby a pianistu Ivo Kahánka netřeba představovat. Zdánlivě nesourodá trojice umělců, dalo by se říct. Pokud se ale posluchač nebojí opustit hudební nálepky „mozartovská pěvkyně“ nebo „klavírní virtuos“, a pokud přistoupí k Janáčkovým písním stejně otevřeně jako interpreti, nemůže po poslechu alba zůstat nedotčen. Deska se opírá o skvěle vystavěný dramaturgický oblouk těžící ze všech emocí a nálad, které Janáčkova Ukvaldská a Moravská lidová poezie v písních skýtá – melancholie nenaplněné lásky, nostalgie lásky ztracené, touha po lásce dosud neobjevené, zoufalství, dychtivost a další stavy duše i těla, které dokáže v jinotaji a zároveň pravdě vyslovit právě lidová poezie. Ačkoli se Janáčkovy písně často dostávají na písňová alba, málokdy sestaví interpret z Janáčka celou desku. V tomto případě by se nabízelo srovnání s dvojalbem Dagmar Peckové a Ivana Kusnjera Janáček: Moravská lidová poezie (Supraphon, 1994). Rozdíly plynou už z charakteru jednotlivých hlasů a repertoárového zaměření pěvců – Janáček Peckové a Kusnjera je zemitější, razantnější a dramatičtější. V případě novějšího počinu vás upoutá symbióza všech tří interpretů. Hlasy Martiny Jankové a Tomáše Krále k sobě pasují barvou a snad oba dva těží ze zkušeností se starší hudbou, ale především z citu pro potřeby té které skladby. Oba přistupují k Janáčkovi s koncentrací na detail, s delikátním vnímáním fráze, belcantovou volností tónu a v první řadě s uměním předat emoci. A Ivo Kahánek zraje ve skvělého klavírního partnera. Tip editora pro měsíc říjen je tedy jasný.
Martina Janková – soprán, Tomáš Král – baryton, Ivo Kahánek – klavír. Text: A, N, F, Č. Nahráno: 10/2014, 4/2015. Vydáno: 2015. TT: 83:27. DDD. 1 CD SU 4183-2.
